Článek
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg představuje možnost, že by Ukrajina mohla používat západní zbraně k útokům na území Ruska, jako novou nutnost vyvolanou boji na hranicích Charkovské oblasti. Mnozí z ministrů, jež před jednáním promluvili k médiím, však uvedli, že tím, že podporují právo Ukrajiny na sebeobranu, již s touto možností dávno souhlasili. Vyjádřili též důvěru, že je Ukrajina sama schopna podle mezinárodního zákona určovat legitimní cíle.
Možnost, že by jejich zbraně mohly být použity mimo území Ukrajiny, před jednáním otevřeně popřel jen italský ministr Antonio Tajani. Zástupci Maďarska a Slovenska, jež dlouhodobě odmítají posílání Ukrajině jakékoliv jiné pomoci než humanitární, k médiím nepromluvili. Německá ministryně Annalena Baerbocková na otázku neodpověděla, protože „odmítá otázky, které naznačují, že Ukrajina útočí na Rusko“.
Někteří z ministrů, včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, zmínili potřebu opatření k omezení Ruska, aby mu bylo zabráněno dále vést hybridní útoky proti Evropě a NATO. Polský ministr Radosław Sikorski a jeho estonský protějšek Margus Tsahkna v tomto ohledu zmínili ruské sabotáže na jejich území a finská ministryně Elina Valtonenová připomněla imigrační tlak na hranice Aliance. „Rusko v Evropě působí problémy a v tom mu musí být zabráněno,“ shrnula lotyšská ministryně Baiba Bražeová.
Dalšími tématy jednání by dle prohlášení generálního tajemníka Stoltenberga měl být plán udržitelné pomoci napadené Ukrajině či možné posílení spolupráce s partnery v Indo-pacifiku. Jednání proběhne za zavřenými dveřmi a v rámci neformálního formátu z něj nevzejde žádný oficiální závěr.
Pavel vyznamenal šéfa NATO Stoltenberga
