Článek
K překvapení archeologů se ukázalo, že studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, není zasypaná a dosud se v ní drží voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. Sloupec vody pak má tři metry.
Studnu zakrývala zemina a pod ní záklop tvořený betonovými plotnami. Dříve na nich stávala pumpa a dřevěný altán, který zakrýval celý objekt studny. Altán i s pumpou byl zachycen již na kresbě Horního náměstí od Karla Minaříka z roku 1877. Ve 20. století bylo nad studnou i pískoviště pro děti.
„Je to výjimečný historický okamžik, čekalo na něj několik generací,“ uvedl k odkrytí studny archeolog Zdeněk Schenk. Studna podle něj pozbyla funkčnosti v roce 1903, kdy byl ve městě vybudován městský vodovod.
Skryté poklady
Ještě před odkrytím studny provedli archeologové u jihovýchodního rohu betonového záklopu sondu, přičemž byla odkryta část vnějšího límce původní konstrukce studny. Vyzděn byl z travertinu, který byl použit na přelomu 15. a 16. století i k výstavbě mohutného opevnění Přerova.
„Stavěna byla (studna) precizně. Její dno zřejmě dosahuje dna řeky Bečvy,“ podotkl Schenk s tím, že zajímavý bude i archeologický výzkum dna studny. V jejím nánosu odborníci očekávají nálezy předmětů minulých staletí, hlavně mince.
Studna pochází zřejmě z první třetiny 16. století
Již při kopání sondy objevili archeologové stovky zlomků keramiky, kachlů a zvířecích kostí, dokládající osídlení centra Přerova v různých časových údobích. Zastoupena byla keramika tzv. věteřovské skupiny z přelomu starší a střední doby bronzové (1600 let př. n. l.), střední doby hradištní (9. stol.), mladší doby hradištní (10. až 12. stol.), pozdního středověku (15. stol.) a raného novověku (16. století).
Studnu v pátek na místě zaměřili 3D laserovým skenováním brněnští odborníci z Akademie věd a Českého hydrometeorologického ústavu. „Je to poměrně nová geodetická metoda, která automaticky pomocí paprsků zachycuje prostor s hustotou bodů v milimetrech. Dostaneme tím velký soubor dat, takzvané mračno bodů, a díky hustotě bodů dostaneme reálný 3D obraz objektu,“ konstatoval František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd.
Archeologický průzkum na Horním náměstí zahájili archeologové letos v dubnu v souvislosti s diskusí o osudu souboru šesti staletých lip, které studnu obklopují, ale už léta chřadnou. Město se rozhodlo je pokácet. Na jejich místě vysadí čtyři dřeviny, které by měly studnu obklopovat do budoucna. O osudu studny rozhodne vedení města. Předpokládá se, že by se znovu mohla stát jednou z dominant náměstí, na němž je i přerovský zámek.