Článek
Městské části si mohly určit, zda daň u rezidenčních domů zvýší, z těch velkých tak učinily Praha 1, 3, 7, 8, 10, 11 a 12. Proti vyhlášce jako celku se postavila například Praha 4 nebo Praha 6. Zvýšení kritizovala opoziční ODS i koaliční TOP 09, na jednání se k němu negativně vyjádřili i zastupitelé některých městských částí.
Podle primátorova náměstka Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) vychází úprava z požadavků starostů. Celkem 53 z 57 městských částí podle něj vyslovilo souhlas s návrhem vyhlášky a přes 30 z nich chce zvýšit daň nejen u komerčních, ale i obytných nemovitostí. „Tento výsledek považuji za jednoznačný a rád bych na vás apeloval, ať vyslyšíme přání městských částí,” řekl náměstek zastupitelům. Dodal, že daň z nemovitostí představuje stálý příjem radnic, které mohou peníze navíc využít k pokrytí stoupajících nákladů na platy zaměstnanců nebo stavební práce.
TOP 09 se připojila k opoziční kritice
Proti návrhu se postavila nejen opozice z řad ODS i ANO, ale i koaliční TOP 09. Její předseda Jiří Pospíšil označil za alibistická slova náměstka Vyhnánka, že pouze tlumočí požadavky městských částí. Zvyšování daní podle něj má být tím úplně posledním řešením fiskálních problémů. „Zvažme ještě, jestli není nějaká cesta, než jakou se vydáváme,” uvedl. Dodal, že TOP 09 prosazuje zrušení daně z nabytí nemovitosti, o kterém bude na návrh Senátu hlasovat Sněmovna. Zastupitelé ve čtvrtek v této souvislosti schválili, že pokud poslanci zrušení neodhlasují, Praha využije své zákonodárné iniciativy a znovu je předloží.
„Od začátku jsme nepodporovali zvýšení daně, protože si myslíme, že město by mělo hledat úspory v provozních výdajích, a nikoliv v peněženkách občanů Prahy,” uvedl předseda klubu ANO Patrik Nacher.
Daň z rezidenčních nemovitostí se počítá podle zastavěných metrů, zvlášť se daní pozemky. Základ daně za metr čtvereční činí v případě obytných nemovitostí dvě koruny. Tento základ se poté násobí dvěma koeficienty - místním a velikostním. Vyhláška zvyšuje místní koeficient v celé Praze z úrovně jedna na úroveň dva, zároveň však výchozí hodnotu velikostního koeficientu snižuje ze stupně pět na 2,5. V případě stometrového bytu se tak základ daně 200 korun nově bude násobit místním koeficientem dva a následně sníženým velikostním koeficientem 2,5. Celková částka - 1000 korun - se nezmění.
Městské části nicméně dostaly možnost velikostní koeficient zvýšit až do úrovně pět, který fakticky znamená zdvojnásobení daně. Nejvyšší úroveň stanovily radnice Prahy 1, Prahy 3, Prahy 7, Prahy 8, Prahy 10, Prahy 18, Prahy 22, Březiněvsi, Ďáblic, Dolních Chaber, Kolovrat, Kunratic, Lysolají, Petrovic, Řeporyjí, Slivence, Suchdola, Šeberova, Troji, Újezda a Zbraslavi.
Jiná je situace v případě nemovitostí užívaných k podnikání. Mají zaprvé vyšší základní sazbu a zadruhé se na ně nevztahuje velikostní koeficient, ale zvláštní komerční koeficient, který má zůstat na stejné úrovni jako dosud. Zvýšení místního koeficientu, který ovlivňuje všechny objekty, tak bude v celé Praze znamenat zdvojnásobení daně pro komerční nemovitosti.