V bytě se střídal jeden turista za druhým, přitom se tam mělo bydlet. Zasáhl ombudsman

Služby jako Airbnb jsou oblíbené zejména ve velkých městech, kam míří turisté z ciziny. Majitelé nabídnou svůj byt prostřednictvím internetových stránek, kde si je na krátkou dobu pronajmou zájemci.

Byty tak fungují víceméně jako hotel, přestože podle kolaudace mají sloužit k trvalému bydlení. Trpět pak mohou sousedé, kteří jsou vystaveni hluku a nepořádku na chodbách.

„V Praze bylo podle analýz ještě před covidem takových bytů deset tisíc, v Praze 1 to bylo deset až dvacet procent všech bytů. Je to problém, lokálně to zdražuje ceny bydlení. Ještě zásadnější je dopad na život lidí, kteří v domě opravdu bydlí. Neustále vám po budově chodí neznámí lidé, často dělají nepořádek,“ popsal pražský radní Adam Zábranský (Piráti), který se tématu bydlení věnuje dlouhodobě.

Ne všichni se s tím smíří. Zmíněný stěžovatel se nejprve obrátil na úřady, ty podle něj nezasáhly dostatečně. Zamířil proto za ombudsmanem, který prověřil postup stavebního a krajského úřadu.

„Nelze libovolně zaměňovat základní potřebu bydlení a krátkodobé, obvykle opakované ubytování,“ uvedl Křeček.

„Je veřejným zájmem, aby byla stavba užívána k povolenému účelu. Nabízení krátkodobých pronájmů ve stavbách určených pro trvalé bydlení je v rozporu s kolaudačním rozhodnutím a považuji to za obcházení stavebního zákona. Majitelé by měli takové byty nechat rekolaudovat,“ dodal ombudsman.

Podle Zábranského mohou vlastníci nabídnout ke krátkodobému pronájmu své byty určené pro trvalé bydlení pouze v omezené míře.

„Většinové využití bytu musí být k bydlení. Majitel může poskytnout k takovému pronájmu například jeden pokoj a ve zbytku bytu bydlet nebo ho pronajímat po omezenou dobu v roce,“ popsal radní.

Podle Křečka stavební úřad může kontrolovat, zda je zkolaudovaný byt pro trvalé bydlení opravdu takto užíván.

K neohlášeným kontrolám ve zmíněném případě sice došlo, stalo se tak ovšem v běžné pracovní době, tedy v čase, kdy v bytě nikdo nebyl; turisté jsou totiž přes den ve městě a vracejí se až v pozdějších hodinách.

Úřadu proto ombudsman doporučil, aby získal i svědectví obyvatel domu. Při podezření na spáchání přestupku, v tomto případě se jedná o nepovolené užívání stavby, je také možné vyžádat součinnost policie.

Ta může podle Křečka například kontrolovat doklady osob pohybujících se v domě nebo registrační značky aut parkujících před budovou.

V tomto případě nakonec stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým používání bytů ke krátkodobému ubytování zakázal.

Podle Křečka by to mělo sloužit jako vzor pro další rozhodování. „Pro příští případy od krajského úřadu očekávám, že stavebnímu úřadu poskytne metodickou pomoc či konzultace,“ řekl veřejný ochránce práv.

Pokud chce majitel poskytnout svůj byt pro krátkodobé ubytování, musí jej podle Křečka znovu zkolaudovat pro tento účel. Překážkou poté nicméně může být územní plán, jenž nemusí takové stavby připouštět.

Už v minulosti vydalo ministerstvo pro místní rozvoj návod, jak se ke krátkodobým pronájmům stavět. Mimo jiné v něm poukazuje na stejný problém, tedy že uživatelé často používají stavbu v rozporu s jejím účelovým určením; zejména jde o byty a rodinné domy.

Zároveň resort chystá novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu, která reaguje na evropské nařízení a díky které by měly mít úřady více informací o krátkodobých pronájmech.

„Na základě těchto dat pak budou moci úřady cílit kontroly a vymáhat dodržování zákonných podmínek. Myslím, že se poté trh velmi pročistí,“ popsal Zábranský.