V budoucnu zůstanou jen dva druhy popelnic na odpad, říká ministr Hladík

V médiích se objevila zpráva, že se v souvislosti s chystaným zákonem o zálohování PET lahví a plechovek chystáte nějak zpoplatnit i recyklaci triček a reklamních letáků.

Trička úplně ne, tam došlo asi k informačnímu šumu. Ale jinak máte pravdu. Chceme změnou legislativy související se zálohováním – v zákoně o odpadech – zpoplatnit černé pasažéry, jejichž obalové a další materiály končí v separovaném odpadu, ale neplatí poplatky. Významný objem modrých popelnic na tříděný papír tvoří právě letáky. Jejich celkový podíl je zhruba 20 až 25 procent. Pro jejich producenty by se to tak zdražilo. Když je ale nebudou produkovat, tak to jen uvítáme.

U českých producentů by to platil výrobce, to znamená tiskárna, která pak náklady přenese na svého klienta. A u zahraničních by to platil distributor čili ten, kdo materiály dává do distribuční sítě.

Máte nějaké odhady, na kolik by to přišlo obchodní řetězce?

Takové propočty nemáme, protože neznáme přesně objem letáků, které distribuují.

A týkalo by se to vedle letáků i něčeho dalšího?

Jsou ještě další hráči, ale o nich teprve interně diskutujeme. Já jsem ale dříve hovořil o tom, že zálohování je jenom jednou z výsečí cirkulárního hospodaření. Že do budoucna se to bude týkat mnohem většího objemu výrobků a že třeba na oblečení pracujeme spíše z pohledu jeho dalšího využívání při recyklaci, aby ze starého oblečení bylo nové.

To znamená, že chcete výrazně zvýšit sběr starého oblečení, že na něj bude více kontejnerů?

Na první otázku odpovídám ano. Zákon o odpadech ukládá zavedení povinného třídění textilu v obcích od roku 2025.

Ale v souvislosti se zálohováním přijde ještě další změna, a to omezení takzvaného popelnicového smogu. Pokud budou obce tříděný odpad vozit na optickou dotřiďovací linku, která je zatím jenom v Brně a Ostravě, ale už se staví další v Praze a do budoucna jich bude více, tak zrušíme systém mnoha specializovaných kontejnerů. Fakticky bude jenom jeden kontejner na separovaný odpad a druhý na směsný komunální odpad. Tím omezíme kontejnerový smog, ale také výrazně zlevníme systém svozu odpadu, protože do jedné popelnice bude možné dát papír, plast, oblečení, kov, hliník a tak dále.

Zákon o zálohování má ale primárně řešit povinné zálohování plechovek a PET lahví. To bude odkdy?

První reálný termín je polovina roku 2025. To je nejdřívější termín, kdy se to dá stihnout. Opakuji nejdřívější, protože to závisí na tom, jakým způsobem bude probíhat legislativní proces a jakým způsobem bude probíhat příprava na straně obchodníků.

A kolik se bude za ty plastové lahve a plechovky platit záloha?

Čtyři až pět korun.

Za skleněnou lahev je to teď tři koruny, přičemž se na straně pivovarů ozývaly hlasy po zvýšení této zálohy. Zvedne se?

Chceme to nechat na třech korunách. Rádi bychom to odlišili, protože sklo je nejekologičtější z daných obalů. Skleněnou lahev distributoři až dvacetkrát otočí zpátky do prodeje, využívá se okolo pěti let. Dvacetkrát je pivní lahev vrácena, vymyta a znovu naplněna. Zatímco plastové nebo hliníkové obaly se vyberou, rozemelou a znovu se z nich vyrobí nový obal.

V chystané novele zákona o ochraně ovzduší jste mimo jiné navrhli zákaz prodeje kamen na uhlí od roku 2025. Neustoupíte ještě od toho?

Zákon je nyní po meziresortním připomínkovém řízení, přišlo několik set připomínek a ty se teď budou vypořádávat. Takže ještě uvidíme, s jakou verzí půjde nakonec novela na jednání vlády.

Ale nejsou v ní jen ta kamna. Zavádíme například online monitoring největších znečišťovatelů ovzduší, zavádíme normu pro stavitele a stavební firmy na prašnost. Ta je mnoha lidmi vnímána jako velký problém, když se nedaleko jejich bydliště začne stavět.

V zákoně také řešíme odmontované filtry pevných částic, což třeba mě osobně štve nejvíc. Když je přede mnou staré auto, tak mi to nevadí, ale když vyloženě kouří a člověk vidí, že má filtr odmontovaný, tak si myslím, že to škodí našemu ovzduší.

A pokud jde o ta kamna?

Mimo jiné je to signál směrem k veřejnosti, že kotle si kupujeme na patnáct let. A je správné se ptát, jestli se třeba v roce 2040 ještě pořád bude topit uhlím. Já si myslím, že ne a že je potřeba na to připravit i trh.

Takže si ale budete pořizovat plynový kotel, když máte třeba chatu u lesa nebo v lese…

Tam je alternativou dřevo. Dá se topit peletami, kusovým dřevem, biomasou. To jsou všechno alternativy, které jsou dlouhodobě udržitelné. Sdružení Česká peleta nám hlásí, že dvě třetiny českých peletek jdou na vývoz. Je tady velký potenciál při jejich využití.

Ještě se vrátím k těm přísnějším normám pro stavebníky. Dá se očekávat, že se chytaná změna odrazí v ceně jejich práce?

To si nemyslím. Stavební firmy musí už dnes ty věci dělat, ale nejsou konkrétně specifikovány. To znamená, že úředník stavebního úřadu má tyto věci vetknout do pravidel stavebního povolení, ale už není určeno, co přesně tam má napsat. Jinak to může být v Litvínově a jinak v Benešově. A my to chceme fixovat a zjednodušit práci stavebních úřadů, protože předpisy pro to, jak se má chránit životní prostředí v oblasti prašnosti ovzduší, budou jednotné pro celou republiku.

A co v nich bude?

Jsou to konkrétní postupy, jak nakládat se sypkými materiály, jak postupovat, když se bourá, když se dělá demolice, když se nahazuje fasáda. Ty procesy budou muset dělat mokrým způsobem, bude se muset využívat kropení, auta budou muset být čištěna, třeba když budou vyjíždět ze staveniště na komunikaci. Jsou to všechno technologicky známé postupy, které už stavební firmy aplikují. Ale nyní to bude nově v zákoně, aby nebyly rozdílné přístupy v různých částech republiky a aby si firmy uvědomily, že to musejí dodržovat.

Nové pravomoci mají získat i obce. Jaké?

Například takzvané nízkoemisní zóny kvůli pohybu aut po městě je ze zákona možné vyhlašovat už deset let, ale nikdy žádná nevznikla. My jsme teď učinili systém flexibilnějším. Současný zákon například podobně jako v Německu počítá s nějakými zelenými známkami podle emisní normy automobilu a tak dále. Toto odstraníme a říkáme, ať si to každá obec nebo každé město nastaví samo. Nestanovíme žádné pravidlo, že to musí být jenom nízkoemisní nebo bezemisní auta. Každá obec si to bude moci nastavit třeba podle roku výroby nebo podle nějakého jiného parametru, který jí bude odpovídat. Je to vlastně i ve vztahu k Praze, která o tom velmi silně uvažuje.

To znamená, aby dané město mohlo zakázat třeba vjezd automobilů na diesel a podobně?

Přesně tak. Bude se moci samo rozhodnout, že tam třeba zakáže všechna auta starší nějakého ročníku, nebo všechna auta nad 7,5 tuny a tak podobně.

Podle novely by nově mohli městští policisté provádět technickou kontrolu aut na silnicích. Z jakého dů­vodu?

To je kvůli těm odmontovaným filtrům pevných částic, o kterých jsem mluvil. Nyní tuto pravomoc má pouze Policie České republiky a fakticky ke kontrolám nedochází. Cílem je, abychom tu auta zamořující ovzduší neměli.

Pokud městská policie potom objeví takové automobily, bude moci udělit zákaz pokračovat v jízdě nebo odebrat techničák?

To ne. Ale majitelé budou mít povinnost dostavit se do třiceti dnů na stanici technické kontroly. Pokud tak neučiní, technický průkaz propadne a auto de iure nebude smět na silnici.

Neziskové organizace zkritizovaly podzemní stěnu u polského dolu Turów. Tu museli Poláci postavit, protože těžba odváděla z české strany hranice podzemní vodu. Podle neziskovek ale nefunguje a na některých místech hladiny dál klesají. Je to tak?

Nejsem hydrogeolog, abych to mohl posoudit. Proto jsem zřídil pracovní skupinu, která po roce fungování – jak je to ve smlouvě s Polskem – jasně vyhodnotí, zda je stěna funkční. Zprávu od nich budu mít do měsíce.

A máte aspoň nějaké předběžné údaje?

Všechny údaje máme zveřejněny na stránkách ministerstva. Jsou tam jak data z české, tak z polské strany. Zatím se zdá, že voda ve vrtech neklesá, zastavil se její pokles. Ale na interpretaci dat je opravdu potřeba si ten měsíc počkat. Rád bych, aby ji provedli odborníci, a ne já jako politik.

A jaké má Česká republika možnosti, pokud se prokáže, že stěna úplně neplní svoji funkci?

Naprosto zásadní. Polská strana bude muset podle dohody podzemní bariéru ve chvíli, kdy nebude fungovat, upravit, rozšířit, předělat. Prostě ji instalovat jiným způsobem tak, aby byla funkční. V případě, že po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne ve stanoveném termínu stoupat či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nesmí Polsko rozšířit stávající rozsah těžebních prací směrem k České republice.

Jak dlouhou dobu na to bude mít?

V dohodě jsou přesně popsané mechanismy, v jakých časových úsecích musí polská strana pokračovat v rozšíření, doplnění a tak dále. Polsko by muselo doložit projektovou dokumentaci na rozšíření stěny k posouzení české straně a následně je stanovena lhůta 24 měsíců na realizaci.

Stavební spořitelny se budou od příštího roku podílet na nabízení dotací z programu Nová zelená úsporám, které jsou určeny na zateplení, fotovoltaiku či tepelná čerpadla. Také lidem budou moci nabízet k těmto dotacím úvěry. Jak konkrétně to bude vypadat z pohledu zájemce o dotaci?

Jsou dva možné scénáře. Buď budou zájemci postupovat úplně stejně jako teď. To znamená, že si najdou informaci na příslušných webových stránkách, podají veškeré žádosti a dokumenty elektronickou formou a projekt jim bude proplacen po jeho dokončení. To je současný stav, který je vhodný pro ty, kdo mají naspořeno statisíce, aby mohli jít do rekonstrukce.

Kvůli těm, kteří naspořeno nemají, jsme se dohodli se stavebními spořitelnami. Ty se zavázaly, že každému, kdo přijde na jejich pobočky, podají základní informace o možnostech dotací a vypočtou možnou kombinaci půjčky a dotace. Člověk si ale nemusí půjčku vzít.

Pokud tak učiní, načerpá od spořitelny veškeré finanční prostředky na úpravy. Když dostane dotace, tak se mu tato částka odečte z půjčky. Pokud mu například spořitelna propočte, že na projekt potřebuje 800 tisíc korun, tak od spořitelny dostane celou sumu, ale půjčka bude jen 400 tisíc, protože spořitelně se pak převede po splnění podmínek ta dotace.

Teď je až do září přestávka v přijímání žádostí u programu Nová zelená úsporám. Proč?

Z čistě technických důvodů, protože jsme program rozšířili o řadu dotací a nyní je potřeba to softwarově upravit.

Nyní se v souvislosti s dotacemi na fotovoltaiku a tepelná čerpadla objevil problém s firmou Energetický holding Malina, která vybrala od tisícovek zákazníků zálohy a pak vyhlásila insolvenci. Nakolik to může ovlivnit zájem lidí o energetické úspory?

Je to samozřejmě naprosto nešťastná záležitost. My jsme všem, kteří mají u Maliny peníze a jejich zakázka se nerealizovala, prodloužili možnost čerpání dotace. U Maliny to samozřejmě nejsou peníze státu, jsou to peníze těch lidí. Finance od nás totiž dostávají až po dokončení projektu. A samozřejmě máme na webu desatero, jak nenalítnout podobným firmám.

Pokud jde o vaši otázku, tak z dat je vidět, že zájem o fotovoltaiku neupadá.

Nechystáte nějaké zpřísnění dohledu nad firmami, které poskytují podobné služby? Nebo třeba jejich evidenci za splnění určitých podmínek?

Rozumím tomu, proč se ptáte, ale musíme si říct, jestli chceme tržní, nebo nějaké centrální socialistické hospodářství, kde bude stát zasahovat do volného trhu a vztahu klient–dodavatel. Nechystáme se dělat nějaké speciální seznamy.

Poslali jste do Sněmovny ústavní novelu o ochraně vody. Budou ale na ni navazovat i další zákony? Protože ekologické organizace říkají, že ta novela sama o sobě nestačí.

Tím nejdůležitějším zákonem, který na to naváže, je novela vodního zákona, která přináší naprosto jiný pohled na řešení havárií, online monitoring potenciálně největších znečišťovatelů i databázi všech výpustí v rámci České repu­bliky. Schválení této novely vládou očekávám do konce měsíce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zahrnul do letošního státního rozpočtu i příjmy 50 miliard korun z emisních povolenek. Ty jsou ale vázány do Modernizačního fondu a v rozpočtu využít nejdou. Je nějaká šance, že by se to mohlo změnit a vláda je nakonec mohla použít?

Ne. Tyto finanční prostředky jsou určeny na investice do dekarbonizace, do oblastí, jako jsou teplárenství, energetika, průmysl, čistá mobilita, veřejná správa. Z těchto financí se platí třeba Nová zelená úsporám. Na to ty peníze budou využity.

A na co měly být využity v rámci rozpočtu?

To neumím komentovat, protože jsem při sestavování rozpočtu nebyl.