Článek
Jako velký společný projekt, ojedinělý v Česku i Evropě, byl po velmi detailním a nekompromisním zkoumání 77 odborníky ze 16 zemí velmi vysoce ohodnocen.
Oznámil to v úterý ředitel FNUSA Petr Koška.
Umělé srdce je pouhým zlomkem v soupisu všech výzkumů. „Mělo by být vyřešeno tak, jak funguje lidské srdce, které mění svůj výkon podle potřeb organismu. My bychom chtěli navrhnout řídicí jednotku, která by umožňovala umělému srdci variabilitu výkonu. Pracujeme také na možnosti úplné implantace; vyvinuli jsme již za tím účelem úplně nový typ srdeční pumpy. Bude využívat nově koncipovaný energeticky šetrnější pohon, který umožní umístit energetické články do těla pacienta a pak je externě dobíjet,“ vysvětlil Právu vedoucí lékař a náměstek pro ICRC Tomáš Kára.
Peňázovu technologii používá i NASA
Demonstroval také přístroj pro kontinuální záznam krevního tlaku. Tuto technologii vyvinul v 70. letech profesor Jan Peňáz ve Fyziologickém ústavu Masarykovy univerzity. Využívá se na celém světě, je nesmírně důležitá pro vývoj srdeční pumpy. Používá ji také NASA při výzkumech krevního oběhu v rámci přípravy letů pilotovaných posádek na Mars.
Ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Petr Němec připomněl dlouholetou brněnskou tradici výzkumu zaměřeného na vývoj mechanických srdečních podpor. Mnozí si vzpomenou na výzkum Podpora a náhrada srdce vedený profesorem Jaromírem Vašků. A nynější mezinárodní spolupráce napojená na americkou Mayo clinic by měla pomoci k dalším úspěchům.
Podle představitelů FNUSA-ICRC bude toto mezinárodní centrum v Brně platformou, která umožní intenzívní mezioborovou spolupráci v oblasti medicíny, biomedicínského inženýrství, bio- a nanotechnologií, informačních i telekomunikačních technologií, veterinární medicíny i farmacie a celé řady dalších oborů. Ředitel Koška je optimistou, věří, že první finanční prostředky dostanou již na podzim. O jejich výši definitivně rozhodne Evropská komise.