Článek
Přitom překážka je jediná – aby se test mohl začít průmyslově vyrábět, musela by firma investovat přibližně 20 miliónů korun. Podobných nápadů českých vědců ale končí v šuplíku kvůli nezájmu firem mnohem víc.
„Výrazně se potýkáme s tím, že si akademická sféra nerozumí se sférou komerční. To je velká bolest české vědy a doposud obtížně prorazitelná bariéra. My jsme vytvořili detekční kit, který pomocí hladiny aminokyseliny sarkosinu v moči dokáže upozornit na riziko rakoviny prostaty. Přitom jeho použití by bylo stejně jednoduché jako u těhotenského testu,“ řekl Právu šéf laboratoře metalomiky a nanotechnologií profesor René Kizek.
Cesta z laboratoře do průmyslové výroby už pro vědce ale není zajímavá, proto hledají komerční partnery, kteří by do toho šli.
Za vším jsou peníze
Poté, co Právo jako první informovalo o převratném vynálezu, se ozvala přibližně desítka firem, jež měly o nápad zájem.
„Jenže když zjistily, že je potřeba investovat ještě nějaké peníze a udělat můstek mezi tím, co jsme vymysleli v laboratoři, a skutečně masovou výrobou, vycouvaly. My přitom víme, jak detekční papírek vyrobit a jakou technologii použít. Ale to už není vědecká činnost. Nemůžu nikoho v laboratoři nutit, aby to dělal zadarmo a ve svém volném čase. Bohužel je taková doba, že se všechno přepočítává na peníze,“ posteskl si Kizek.
Domácí test na rakovinu prostaty dokáže podle výsledků zachytit nemoc hned v jejím počátečním stadiu, kdy je šance na vyléčení velmi vysoká. Test s vysokou přesností odhalí přímo nádor. Nereaguje například na pouhé zbytnění prostaty, které je běžným problémem mužů po padesátce.
Podpora průměrnosti
Bohužel v Česku se hodně mluví o spolupráci firem a vědy, existuje na to spousta příruček a postupů, jenže to nefunguje.
„Nejsme na tom jako v západních evropských zemích, spolupráce těchto dvou sektorů u nás nemá tradici, a na ní musíme začít pracovat, obě strany a krok za krokem. Některé západní univerzity mají dokonce speciální peníze na to, aby dobré nápady svých lidí samy rozjely. To je u nás v dnešní době napnutých rozpočtů něco absolutně nemyslitelného,“ potvrdil nefungující spolupráci i prorektor Mendelovy univerzity pro vědu a výzkum Vojtěch Adam.
Podle Kizeka, předního člena více než desítky prestižních mezinárodních vědeckých společností, je problémem při přenosu vynálezů do praxe i financování české vědy.
„Problém dostat něco nového do praxe je generální problém tuzemských vědců. Narazí na to každý, kdo chce nějaký dobrý nápad posunout dál tak, aby mohl sloužit lidem,“ nebral si servítky Kizek.
„U nás se totiž podporuje průměrnost. Podporujeme desítky výzkumných center bez ukotvení, vize nebo koncepce. Miliardy jdou jen na prostý provoz těchto pracovišť místo toho, aby se finance i lidi soustředili jen do několika míst s jasným úkolem, co mají dělat a co se od nich čeká,“ dodal.
V šuplíku jeho laboratoře přitom leží i další nápady, které by mohly zachraňovat životy a pomoci v boji proti těžkým nemocem, jako jsou senzory na chřipku či pro identifikaci bakterií.
„Pořád věřím, že sarkosinový test má velkou šanci dostat se do praxe. Přemýšleli jsme i nad tím, že bychom to zkusili sami pomocí nějakého grantu. To je ale běh na dlouhou trať a otázka i více než šesti let, po nichž můžete zjistit, že jste nedostali peníze kvůli formální chybě v žádosti, a jste zase na začátku. Bez spolupráce vědy a komerční sféry se dál nedostaneme,“ uzavřel Kizek.
