V Brdech se po letech vylíhlo mládě orla mořského

„Samice snesla v zimních měsících jedno vejce. Zahřívala ho něco málo přes měsíc, samec ji střídal pouze ve chvíli, kdy si letěla obstarat potravu. Mláděti se daří, proto je už bylo možné okroužkovat,“ potvrdil vzácný přírůstek do brdských lesů Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně,“ dodával Fišer, podle něhož hnízdo měří v průměru asi 1,5 metru a po letech může dosáhnout výšky přes 2 metry a váhy až půl tuny. „Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ popisoval Fišer.

Malého dravce už mají v pod kontrolou ornitologové. „Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit,“ uváděl ornitolog Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš. Vylézt na orlí hnízdo dokážou jen zkušení stromolezci.

„Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ řekl Fišer.

Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu takto identifikovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.

Název orel mořský není podle ornitologů příliš výstižný, tento pták neobývá jenom mořská pobřeží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek či jezer a rybníků. V Evropě byl koncem 19. století jako škodná téměř vyhuben. Díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.

Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží okolo sedmi kilogramů, zatímco samci jsou o dvě až tři kila lehčí. „Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem,“ dodával Bohumil Fišer. Dravec se živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny.