V boji s pančovaným alkoholem jsme zaspali, přiznává vládní analýza

Resorty zaspaly podle analýzy všechny: každý jinou měrou, podle kompetencí. „I když kontrolní a represivní činnost v oblasti černého trhu s alkoholem byla poměrně značná, stále to bylo nedostatečné vzhledem k jeho rozsahu,“ píše se v analýze, kterou má Právo k dispozici.

„Ať už to bylo způsobeno rozpočtovými omezeními, nedostatečnými informacemi nebo i liknavým přístupem konkrétních odpovědných osob, ukazuje se, že postihování černého trhu s alkoholem mělo nižší prioritu, než bylo vzhledem k jeho rozsahu potřebné,“ popisuje dokument.

Podle něj bylo „na postihování černého trhu vynakládáno méně lidských, materiálních i finančních zdrojů, než by bylo odpovídající, což vedlo k tomu, že část osob zapojených do černého trhu s alkoholem získala pocit bezpečí a beztrestnosti“.

I když informací mezi orgány prý létalo hodně, „ne vždy se to odrazilo v činnosti orgánu, který takovou informaci přijal“. Některé podněty zapadly úplně. A to i v případě kontrolních zjištění.

Největší žábou na prameni bylo podle analýzy schválení dekriminalizace přípravy trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Důsledkem toho některé aktivity nemohla policie, dokud nebyl spáchán trestný čin, rozkrývat. Analýza proto připouští, že by se toto ustanovení trestního zákoníku mělo opět změnit.

„Kontrola trhu s lihovinami musí být i v budoucnu zvýšenou prioritou pro všechny zainteresované subjekty,“ tvrdí analýza. Proto vznikne koordinační skupina, ve které budou všechny možné instituce. Tedy finanční orgány, Celní správa, Česká obchodní inspekce, krajské hygienické stanice, Státní zemědělská a potravinářská inspekce i policie a další orgány činné v trestním řízení.

S černým trhem má zatočit například možnost pozastavit či odebrat živnostenské oprávnění každému, kdo poruší příslušné zákony. A mělo by se znemožnit takovému člověku, aby za krátký čas mohl opět na takové oprávnění dosáhnout.

Zpřísnit by se měly i podmínky pro udělování výjimek pro tzv. zvláštní denaturaci lihu. Analýza připouští, že to bude těžké, protože někdy jde o receptury stanovené zahraničním odběratelem nebo vlastníkem, který je držitelem ochranné známky či patentu.

Hrozí prý také přesun výroby chemického či kosmetického zboží do jiných států EU, kde je získání výjimky pro použití denaturačního prostředku jednodušší. I proto by se mohlo zvážit, zda v EU nezakázat používání metylalkoholu do výrobků, jako je např. kapalina do ostřikovačů.