Úžasné fotky zatmění Slunce chtějí dělat z vesmíru

Při zatmění Slunce na nich zachycuje světelnou hru žhavých plynů v jeho okolí. Snímky využívá i americká vesmírná agentura NASA. Jsou na pomezí vědy a umění. Do pěti let by je díky novému minisatelitu mohl pořizovat z kosmu.

Matematik Druckmüller působí na brněnském Vysokém učení technickém (VUT). A tam mu chtějí pomoci.

K tomu, aby pořídil ještě lepší snímky, se rozhodl pětičlenný tým studentů z řad doktorandů. Sestrojili proto zkušební minisatelit zhruba o velikosti slavného hlavolamu Rubikova kostka. Zároveň vypočítali místa na oběžné dráze Země, která budou pro focení Slunce při zatmění ideální.

„Máme hotový testovací minisatelit, vesmírnou misi zvládneme. Tento CubeSat má pro ni plně vyvinuté funkční subsystémy. Od začátku jsme věděli, že tento kus do vesmíru nepoletí. Chtěli jsme zjistit, co zvládneme,“ řekl Právu vývojář Václav Lazar.

Týmu mladých doktorandů šel ale vývoj tak dobře, že se již v březnu budou ucházet o grant na stavbu skutečného minisatelitu. Na jejich projektu se chce podílet i Havajská univerzita.

Minidružice by se měla pohybovat ve výšce asi 600 kilometrů nad Zemí, kde by pořizované snímky Slunce, skrytého za Měsícem, nerušil vliv zemské atmosféry. V CubeSatu bude kamera s vysokým rozlišením, schopná pořizovat snímky ve viditelné části spektra. Získaná data by posílal na Zemi.

„Díky pozorování v horních vrstvách atmosféry nemusíme řešit propustnost vlnových délek nebo rozptyl světla, který je dole na Zemi jiný,“ vysvětlil Lazar.

Tým mladých vývojářů myslel při dvouleté přípravě své mise na každý detail. Pro zařízení musel vyvinout vlastní hardware i software. Přestože bude minisatelit na oběžné dráze, musí být při zatmění Slunce ve správný čas na správném místě. Jedině tak totiž vzniknou skutečně unikátní fotografie, které pomohou studovat vlastnosti naší hvězdy. Tým vypočítal zhruba 50 míst, která budou od letoška až pro příštích přibližně 15 let ideální pro pořízení snímků.

Výzkumníci potěšili Druck­müllera a zaujali i jeho zahraniční kolegy. Lazar připomněl, že minisatelity postupně nahrazují některé velké družice. Mají obrovský potenciál. Jsou malé, a tedy i podstatně levnější, a jejich vývoj jde překotně dopředu. Tyto kostičky přitom umějí neuvěřitelné věci.

Například tým profesora astrofyziky Norberta Wernera z brněnské Masarykovy univerzity s jedním z minisatelitů sleduje gama záblesky vznikající při srážkách neutronových hvězd. Na drobné okamžiky, doslova na pouhou sekundu až dvě, lze při nich dohlédnout až na samý okraj námi pozorovatelného vesmíru.

Peníze na stavbu zkušebního minisatelitu získali doktorandi z univerzitního grantu VUT. Je nutné si uvědomit, že jde sice o velice efektivní, ale současně i velmi malé zařízení. Náklady na postavení minisatelitu jsou nesrovnatelné nižší s těmi, které jsou nutné na stavbu klasické vesmírné družice.

Minisatelity, a to hned několik těchto drobných zařízení najednou, vynášejí do vesmíru rakety. Například loni v lednu vynesla českou minidružici VZLUSAT-2 na oběžnou dráhu Země raketa Falcon-9 společnosti SpaceX Elona Muska. Šlo o desátou českou minidružici.