Už žádné překotné změny, zní ze škol

„Pokud se vnáší nejistota a objevují se stále nejrůznější nápady, vyvolává to u ředitelů skepsi. Největším problémem současného školství nejsou peníze, ale právě nejistota, která se objevuje kvůli různým změnám, jež se stíhají navzájem,“ řekl Novinkám šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Uplynulý rok se nesl v duchu dohadů vlády o rozpočet pro školy, přičemž dlouho nebylo jasné, jakým směrem se budou ubírat úspory. Celkový rozpočet pro školy byl dojednáván ještě po novém roce.

A i tak přišlo rozčarování, když ředitelé v únoru uviděli, že přijdou o peníze na nepedagogy, tedy uklízečky, školníky či účetní. Dohromady školám chybí osm set milionů na platy 7500 zaměstnanců.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) minulý týden uvedl, že situaci bude ještě tento čtvrtek s vládou projednávat.

Podle programového ředitele organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého je to však i Bekova chyba, kterou se nyní snaží napravit.

„Říkal, že se nebudou financovat neobsazené pozice. To vypadá normálně. Ale dobře věděl, že se nebudou financovat nepedagogické úvazky ve výši počtu neobsazených pozic. Takže se to dotklo i těch, kteří žádnou neobsazenou pozici neměli. A protože většina ředitelů tomu stejně nerozumí, tak pak křičí, že je někdo ‚oholil‘,“ popsal Novinkám.

Debaty se vedly i kolem změny financování škol, které začalo naplno fungovat teprve v roce 2020. Pod tíhou úspor i tento systém doznal změn. Po týdnech diskusí nakonec nebyly drastické, byť se v různých školách mohou odrazit porůznu.

„Ministr si dělá, co chce, nepostupuje konzistentně a jistotu, že je financování předvídatelné, naprosto rozmetal. Ředitelé už mu nevěří,“ dodal Hřebecký.

Ředitel pražské Základní školy profesora Švejcara Ondřej Lněnička, člen Učitelské platformy, potvrdil, že jej nečekané změny znervózňují. „Jde o náhlé zásahy, které nejsou dobře komunikovány. Změny se dějí v krátkém čase a bez toho, aby někdo vyslechl terén,“ sdělil Novinkám Lněnička.

Shodne se i se Ctiradem Vaníkem, ředitelem Masarykovy základní a mateřské školy v Krupce. „Informace ministerstva jsou nejisté, přicházejí pozdě a chybí jasná koncepce. Nevíme, jestli budou podporovat větší třídy, což zase odporuje individualizaci výuky,“ řekl Vaník Novinkám.

Bez diskusí se sociálními partnery totiž už loni např. skončily koeficienty pohyblivé složky platů učitelů v menších školách, které měly tamním pedagogům pomoci platově se blížit kolegům z větších škol. Ministerstvo se tak snaží zajistit, aby nehospodárně nevznikaly menší třídy, ale tento krok také může způsobit, že bude pro školy výhodné mít co nejnaplněnější třídy.

„A to by zase mohlo vést ke starým potížím,“ upozornil šéf školských odborů František Dobšík.

„Pokud chtějí nastoupit trend absolutní podpory větší naplněnosti tříd, tak s osmadvaceti dětmi, kde budou ještě některé potřebovat speciální podporu, můžeme na lépe cílenou péči zapomenout,“ řekl Novinkám a Právu.