Článek
Vše však komplikují přísné předpisy ohledně uvádění léků neschválených Evropskou lékovou agenturou (EMA), takže schvalování trvá dlouho.
O nabídce léků z Turecka, mezi nimiž jsou i antibiotika pro děti, se ví jak na ministerstvu zdravotnictví, tak na ministerstvu obrany. Přesto se jejich dodávky nedojednávají, i když tyto léky dostávají i naši vojáci, když jsou na cvičeních NATO.
„Když jsou vojenská cvičení NATO a jsou tam zdravotníci z neevropských zemí, tak jsou vybaveni léčivy ze zemí, odkud pocházejí. Pokud budete mít americké zdravotníky, tak budou vybaveni pomůckami i léčivy, která se používají v USA,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Válek: Některé velké farmaceutické firmy se vymkly kontrole
Naši vojáci tedy tyto léky mohou bez rizika brát, ovšem u ostatních Čechů tomu tak není.
„Pokud se jedná o běžný civilní sektor, tak se řídíme podle úplně jiných pravidel v kontextu toho, co nastavuje EMA a další autority. Nejde to jen tak překlopit do běžného použití,“ dodal Dvořáček.
Snaha zajistit kvalitu a bezpečnost léků, které se prodávají v České republice, je naprosto pochopitelná. Válek ale upozornil, že narychlo zorganizované dovozy léků mají značná rizika.
„Bezesporu by se daly naložit léky v Indii a dovést do České republiky. V Bulharsku to udělali, ale asi šest sedm dětí tam mělo velké problémy. V Kazachstánu a některých postsovětských zemích takto dovezli léky, které nemají schválení EMA, takže tam není kontrola čisté výroby. Dopad byl na pacienty a došlo i k úmrtím dětí,“ uvedl.
V případě Turecka však nejde o bůhví jak vyrobené léky, ale alespoň částečně o preparáty, které mohou bez problémů brát čeští vojáci.
Novinky mají informace, že léky z Jižní Koreje, o nichž se jedná od dubna, se na trhu také hned neobjeví a bude to trvat měsíce.
Pokud totiž dodavatel není schválen EMA, musí se napřed prozkoumat všechny dokumenty a zástupce Státního úřadu pro kontrolu léčiv pak musí prověřit situaci přímo do továrny, aby zkontroloval kvalitu výroby léků.
Pečlivá kontrola je na místě, ale přesto je otázka, jestli by to za nedostatku léčiv nešlo řešit rychleji a jestli se některá nařízení nepřežila. Jižní Korea nebo Japonsko rozhodně nejsou země, kde by na kvalitu léků nedbali.
Válek k výpadku léků: Není čas na mou rezignaci, ale na hledání řešení
