Článek
Případem se chce zabývat i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Jsme v kontaktu s Plzeňským krajem a čekáme na podklady,“ řekla Právu ministryně Michaela Marksová (ČSSD).
Podle informací Práva byla pětadvacetiletá pěstounka biologickou tetou dvouleté holčičky, za jejíž utýrání jí nyní hrozí dvanáct let vězení.
Obviněná žena využila instituce příbuzenské pěstounské péče, speciální formy péče, kdy je dítě svěřeno biologickým příbuzným. Tuto instituci uzákonila novela zákona o náhradní rodinné péči z roku 2013, a je nejčastěji využívaná: z jedenácti tisíc pěstounů v ČR je osm tisíc příbuzných dětí.
| Pěstounku z Rokycanska policie obvinila z týrání dvouleté holčičky |
|---|
| Týraná holčička odebraná pěstounce v nemocnici zemřela |
| Pěstounce obviněné ze smrti dvouleté holčičky soud odebral i druhé dítě |
Dítě zůstává v rodině, babička bere odměnu
Ačkoliv je příbuzenská pěstounská péče mnohdy pro dítě lepší, neboť zůstane v rodině, podle odborníků se někdy zneužívá, například v početnějších domácnostech u sociálně slabých rodin. Dítě je „papírově“ svěřeno do péče například babičce, ta pobírá odměnu pěstouna a příspěvek na péči, ale ve skutečnosti žije pořád s rodiči.
Problém je v tom, že pracovníci OSPOD mají většinou každý na starost padesát rodin.
Na rozdíl od dlouhodobých i přechodných pěstounů také příbuzenští pěstouni nemusí procházet vstupními školeními ani psychotesty, které mohou odhalit případné nebezpečí pro dítě.
Zdeněk Soudný, ředitel neziskové organizace Dobrá rodina, která se zabývá náhradní péčí, upozorňuje, že stát má nad příbuzenskými pěstouny menší dohled. „Problém je v tom, že pracovníci OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí, který náhradní rodiny sleduje) mají někdy na starost i padesát rodin a předpokládá se, že příbuzenští pěstouni péči zvládají, protože je to přece jen rodina,“ řekl Právu Soudný. Sociálka by proto měla být podle něj velmi ostražitá.
Mnohokrát se zjistilo, že OSPOD zjistil pochybení na straně rodičů, byla nařízena příbuzenská pěstounská péče, ale dítě ve skutečnosti dál žilo ve stejné domácnosti s rodiči, jednalo se o pouhé zneužívání sociálních dávek.
Stát by měl u příbuzenské pěstounské péče od okamžiku předání dítěte nastavit jasné mechanismy. „Důležitá je terénní práce, aby se zjistilo, jaký má rodina vztah mezi sebou, v jakých podmínkách žijí, jestli mají i další děti,“ podotkl. „Dnes se k tomu a priori přistupuje tak, že příbuzenská péče je nejlepší cesta, ale ne vždy je nejvhodnější,“ řekl Soudný.
Také prezident Asociace náhradních rodin ČR Vladimír Patera Právu řekl, že podle jeho názoru je příbuzenská pěstounská péče v Česku nastavená nešťastně.
„Mnohdy se zneužívá. Mnohokrát se zjistilo, že OSPOD zjistil pochybení na straně rodičů, byla nařízena příbuzenská pěstounská péče, ale dítě ve skutečnosti dál žilo ve stejné domácnosti s rodiči, jednalo se o pouhé zneužívání sociálních dávek,“ řekl Právu Patera.
Schází zpětná vazba
Příbuzenská pěstounská péče má ale podle něj svá pozitiva. „Je spousta rodin, které to upřednostní, protože dítě nemusí pryč z rodiny. Schází ale zpětná vazba, zejména ze strany úřednic. Jejich kontroly by měly být namátkové, a ne jako doposud, že se s rodinou domluví, kdy přijdou,“ myslí si Patera.
„Je to rozhodně lepší než dětský domov, ale měla by tam být rozhodně příprava. Příbuzenských pěstounů se netýká školení, kterým musí klasičtí pěstouni projít,“ řekl Právu.
Ministryně Marksová, pod jejíž agendu náhradní rodinná péče spadá, Právu řekla, že metodika ohledně příbuzenských pěstounů je v pořádku.
„U prarodičů se nedělají psychotesty ani podrobné posouzení jako u pěstounů nepříbuzných, posuzuje se jen jejich schopnost postarat se o dítě, které tak zůstává v rodině. Vždy ale musí být doprovázeny buď zástupcem OSPOD nebo neziskovou organizací. V některých krajích je praxe lepší, jinde horší, to záleží na jednotlivých úřadech,“ řekla Právu ministryně.