Článek
S nějakou formou útoku se setkává každý měsíc více než třetina novinářů. S verbálním útokem na sociálních sítích nebo prostřednictvím mailů se v posledním roce setkalo 62 procent novinářů. V osmnácti procentech případů šlo o osobní verbální útoky, s nimiž se nejčastěji setkávali fotografové nebo regionální zpravodajové.
Deset procent oslovených novinářů si zažilo vydírání nebo zastrašování a pěti procentům bylo vyhrožováno právně. Osobní zkušenost s trestním řízením či civilní žalobou má zkušenost 14 procent novinářů, přičemž v 88 procentech jim pomohl zaměstnavatel.
V 61 procentech šlo o útoky od běžných občanů, kteří nejsou nijak spjati s nějakou politickou stranou ani se nejedná o aktivisty.
„To, že se šest z 10 novinářů během posledního roku setkalo s tím, že na ně někdo nenávistně útočil, je za mě alarmující zpráva a nevidím důvod, proč by kolegové měli snášet něco, co by v ostatních profesích bylo považováno za nepřijatelné,“ komentoval průzkum šéfredaktor Seznam Zpráv, majitel magazínu Reportér a předseda správní rady CZ IPI Robert Čásenský.
Tři čtvrtiny útoků mířily osobně na novináře, 28 procent pak na média, pro která píšou. Tři pětiny respondentů ale zároveň uvedly, že útoky nebo výhrůžky nijak neovlivňují styl, jakým pracují. Šestnáct procent novinářů dokonce výhrůžky a útoky motivovaly k většímu odhodlání dělat svou práci.
To, že útoky na novináře ohrožují svobodu tisku, si myslí 79 procent respondentů, přičemž každý sedmý odpověděl, že riziko útoků a výhrůžek má na novinářskou práci vliv. Čtrnáct procent novinářů dokonce někdy uvažovalo, že by s touto prací skončilo.
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 232 novinářů a probíhal na začátku letošního roku, ale také vyplynulo, že šedesát procent novinářů poslední útok nikomu neoznámilo. Nejčastěji kvůli tomu, že jej nevyhodnotili za závažný a považují to za součást své profese. Pokud o napadání někomu řekli, tak to nejčastěji byli kolegové nebo blízcí.
Vzniká podpůrná platforma
Projekt „Bezpečná žurnalistika“ zaměřující se na zlepšení podmínek pro výkon novinářského řemesla a pomoc a poradenství pro novináře a novinářky, kteří se stanou cílem nějakého útoku, by měl být spuštěn ještě letos. Podle místopředsedkyně IPI a zástupkyně šéfredaktora deníku Referendum Zuzany Vlasaté ideálně před podzimními parlamentními volbami.
Inspirace přišla ze zahraničí, například na Slovensku funguje portál, kde mohou novináři hlásit incidenty a dočkat se mohou právní či psychologické podpory.
„Nepřímo tím naznačujeme, že si myslíme, že po volbách ta situace nebude lepší,“ dodal Čásenský.
V poslední době se terčem útoků a výhrůžek ze strany předsedy levicového uskupení Stačilo! Daniela „Vidláka“ Sterzika stala například redaktorka Novinek Karolina Brodníčková. Europoslanec Filip Turek (Motoristé) zase vyzval k násilí vůči novináři Vojtěchu Dobešovi. Nejde ale o jediné případy, v minulosti jich byla další řada.
IPI i ve světle těchto incidentů zveřejnil výzvu politikům, aby nepodněcovali k násilí na novinářích. „Takové výroky jsou nebezpečné, mohou totiž vést ke skutečnému napadení žurnalistů ze strany příznivců dotčených politiků nebo jejich stran a hnutí,“ uvedli zástupci výboru.
