Útěky trénovat už ve školce, posílat varování před střelcem. Odborníci řešili ochranu při střelbě

Na takzvané měkké cíle je zaměřena zvýšená pozornost od prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na konferenci zazněly už fungující i budoucí recepty na obranu. „Průměrně máte patnáct minut, než dorazí složky Integrovaného záchranného systému, kdy potřebujete tuto situaci sami zvládnout,“ uvedl Jan Burian, který prezentoval KISS, tedy krizový informační a svolávací systém. Systém vyjde řádově na tisícikoruny.

Podle Buriana se do pěti minut od vypuknutí události stane osmdesát procent incidentů, v případě střelby tedy zranění a úmrtí. Zmíněný KISS dokázal při cvičení během třiceti sekund sám obvolat 46 lidí, rozeslat 90 zpráv a poslat 30 hlášení na obrazovky počítačů. Právě systém KISS se rozhodla používat i Univerzita Karlova.

Opakovaně na konferenci zaznělo, že největší problém je osvěta. „Lidé spoléhají na to, že bezpečnost není jejich starost, že je to přece na provozovateli,“ popsala Veronika Fáberová, která se zabývá komerční bezpečností a školením. Podle ní bychom děti měli učit pravidla chování při bezpečnostních incidentech, stejně jako je učíme rozhlížení se na přechodu.

Jana Šimonová z Akademie Policejního sboru v Bratislavě uvedla, že se na Slovensku chystá předmět nazvaný Nauka o bezpečnosti pro základní a střední školy. V rámci něj by se děti mohly učit i známé heslo „Uteč, schovej se, bojuj“, které se často skloňovalo právě v souvislosti se střelbou na filozofické fakultě.

„Toto pravidlo, pochopitelně ve formě Uteč nebo se schovej, by se podle mě měly učit i děti v mateřských školách,“ dodala Šimonová s tím, že by se tak mělo dít formou hry. Na Slovensku také budou v létě vyhodnocovat dotazníky vyplněné školami a stanoví minimální standardy bezpečnosti.

Pavel Krčílek, vedoucí oddělení krizového řízení Prahy 11, zmínil možnou inspiraci z Velké Británie, kde je připravován takzvaný Martynův zákon. Jmenuje se po Martynu Hettovi, jedné z oběti bombového teroristického útoku v roce 2017, jenž se stal v Manchesterské aréně po koncertu zpěvačky Ariany Grande.

„Měl by uzákonit ochranu měkkých cílů. Důraz bude kladen na jednoduché kroky, jejich nedodržení nicméně bude sankcionováno,“ uvedl Krčílek s tím, že už se v Británii nebude jednat pouze o nezávazná doporučení.

Filip Gundza z Mezinárodního bezpečnostního institutu prezentoval model, který dokáže pomocí moderních technologií simulovat, kudy budou lidé při evakuaci utíkat. Lze tak odhalit slabá místa, úzká hrdla, kam by se například mohl postavit střelec. „Bez nutnosti fyzických cvičení se dají nedostatky odstranit,“ dodal Gundza.

Zdeněk Orel z Policie ČR se pak vrátil k samotnému zásahu na filozofické fakultě, kterého se zúčastnil. Byl podle svých slov vděčný za cvičení těchto náročných situací, jež v minulosti absolvoval. „Občas jsem slyšel, že to přeháníme a hrajeme si na vojáčky, ale díky cvičení jsme přesně věděli, co máme dělat,“ popsal Orel. Reagoval i na možné výtky, že policie nepustila hned ke zraněným zdravotníky.

„Dokud není prostor prohlášen za bezpečný, nemohou tam. I po smrti pachatele jsme hledali možného komplice nebo nástražný systém,“ popsal Orel. Pokud by se rozhodnutí uspěchalo, hrozila by například situace, že na místo přijede záchranná služba a poté dojde k výbuchu.