Článek
„Ústav pro studium totalitních režimů opravdu v ohrožení je. Alespoň do jisté míry,“ přiznal Hazdra.
Problém je především to, že ústav tvoří jakousi úzkou skupinu, která se čím dál víc vyděluje ze společnosti a většina lidí se o něj vůbec nezajímá. „My, kteří jsme s ústavem spojeni, jsme s velkou částí společnosti zatím nenašli společnou řeč. A co je horší, my jsme ji dostatečně nenašli ani sami se sebou,“ prohlásil Hazdra.
ÚSTR přirovnal k ostrůvku, na kterém se vede bitva a většina lidí nerozumí tomu, o co se válčí. Vnímají však spory. „Spory mohou mít dopad, že instituce, která se hádá, nemá nárok na existenci,“ podotkl šéf ústavu. „Takové veřejné mínění bohužel už vzniká.”
Kavalírová: Terč snah o ochromení a utlumení činnosti
Od loňského roku, kdy byl z vedení ústavu odvolán Daniel Herman, dnes ministr kultury, a na jeho místo jmenována Pavla Foglová, provázejí ÚSTR spory mezi jednotlivými jeho institucemi. Hazdra to přirovnal k „sloužení dvěma pánům“. Uvedl, že má nad sebou Radu, která nemluví jednotně, vedle sebe archiv, s nímž si vzájemně nedůvěřují, pod sebou několik oddělení s různými zájmy a na všechno dohlíží pět odborových organizací.
Silné výhrady zazněly od předsedkyně Konfederace politických vězňů a radní ústavu Naděždy Kavalírové. Ta si postěžovala, že je ústav terčem snah o ochromení a utlumení jeho činnosti, hlavně ze strany bývalých komunistů.
Ohradila se proti Foglové a vytkla ústavu, že počet publikací a odborných prací, které vydal, klesl za poslední dobu na polovinu. Výběrové řízení na nového ředitele označila za podezřelé. „Domnívám se, že činnost mých kolegů z rady ústavu od roku 2013 je v rozporu s posláním ústavu, tak jak je to definováno v zákoně,“ podotkla a vyzvala kolegy, „kteří mají špatné svědomí, aby zvážili své setrvání v radě ústavu“.
Šustrová zkritizovala Hermana
Bývalá šéfka rady Petruška Šustrová si zase postěžovala, že za vedení Daniela Hermana panoval v instituci chaos a scházela koncepce ÚSTR. Zkritizovala také lajdácky provedenou digitalizaci materiálů, v nichž scházejí metadata, a nelze proto jednoduše vyhledávat.
To připustila i šéfka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková, podle které se nelze spolehnout na shodu papírových materiálů a jejich elektronických kopií. V době digitalizace se totiž podle ní upřednostňovala kvantita nad kvalitou, a řada údajů proto chybí.