Ústavu změnit nestihneme. Poslední návrh Pirátů zřejmě spadne pod stůl

„Máme poslední rok funkčního období. Ústavní změny se musejí navrhovat na začátcích období, aby byl časový prostor je projednat. Sněmovna je v tuto chvíli naprosto přetížená. Nemyslím si, že se to stihne,“ řekl Novinkám šéf lidoveckých poslanců a člen ústavněprávního výboru Aleš Dufek.

Podobně skeptický je i šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Už nyní leží ve Sněmovně ústavní ochrana vody. Ani to nevypadá, že by mohlo projít. Opozici se už pro nic moc hlasovat nechce,“ poznamenal na adresu ANO a SPD.

Pro změnu Ústavy je totiž potřeba více hlasů než pro změnu či novelu obyčejného zákona. Zatímco běžnou normu schválí nadpoloviční většina přítomných poslanců, pro novelu Ústavy je nutná třípětinová většina celé Sněmovny, čili 120 hlasů. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) má po odchodu Pirátů 104 hlasů, s Piráty 108.

Sám Šalomoun Novinkám vysvětlil, že chtěl ke změně Ústavy učinit alespoň první krok. „Jestli k tomu dojde v tomto volebním období, nebo v dalším, to je jedno. Důležité je, aby to prošlo připomínkovým řízením. Je to kvalitní normativní text,“ poznamenal.

Jednání podle něj brzdili předsedové koaličních poslaneckých klubů, kde text novely ležel.

Změnám Ústavy však obvykle předchází i roky vyjednávání, skládání speciálních komisí a týmů. Zapojena bývá do jednání i opozice.

Někteří poslanci se domnívají, že Šalomoun se před odchodem pokusil „vyčistit si stůl“. Novelu Ústavy totiž Piráti svým voličům slibovali, zejména zavedení dobrovolného klouzavého mandátu, který by znamenal, že by se poslanec při vstupu do vlády mohl vzdát mandátu poslance ve prospěch náhradníka.

Kritici se obávají, že pak by ministři neměli důvod na jednání dolní komory chodit. „Ministři ale musejí docházet do Sněmovny a setkávat se s kritikou,“ poznamenal Dufek.

Zdrženlivý je k tomu i Benda. „Nepředpokládám, že bychom mohli dojít během jara ke shodě, aby novela mohla od roku 2026 platit,“ podotkl.

Kromě poslanců se novela týká i pravomocí prezidenta. Nově by ke jmenování členů Bankovní rady České národní banky potřeboval souhlas Senátu.

Parlament by měl dle novely získat snazší cestu k podání ústavní žaloby na hlavu státu pro velezradu nebo hrubé porušení Ústavy. Stačila by k tomu polovina všech poslanců (místo tří pětin) a třípětinová většina přítomných senátorů.

Zákon také rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu nakládání s veřejnými prostředky státních podniků, fondů, příspěvkových organizací, národních podniků, zdravotních pojišťoven, veřejnoprávních médií atd.

Pozdě je na debatu o Ústavě i podle hnutí ANO. „Pro schválení potřebujete kvalifikovanou většinu v parlamentu. To se těžko podaří, panují k tomu rozporuplné názory, jak ve Sněmovně, tak i v Senátu. Bude to komplikované složité jednání,“ řekla Novinkám exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Osobně by stála o zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří vstoupí do vlády. Stíhat obě funkce vykonávat je totiž podle ní těžké. „Zažila jsem to, když jsem byla 13 měsíců ministryní. Vnímám za dobré nechat to rozhodnutí na ministrovi,“ poznamenala.

Stejný názor má i poslankyně ústavněprávního výboru z SPD Vladimíra Lesenská. „Ústava není jednoduchá záležitost. Předkládat změnu rok před volbami je nesmysl,“ poznamenala.

Sama by přitom také podpořila zavedení tzv. klouzavého mandátu. „Ale musí se to řešit zavčasu, a ne na poslední chvíli,“ řekla Novinkám.

Pochopení získali Piráti u STAN a TOP 09. „Návrh má naši podporu. Šance na schválení ale bude záviset na (ne)schopnosti opozice konstruktivně jednat o dalších tématech,“ napsala Novinkám předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Pirátů se zastalo i hnutí STAN. „Všechny návrhy na změnu Ústavy, které předložil před svým odchodem Michal Šalomoun, považuji za věcně správné a žádoucí a v klubu STAN mají podporu,“ uvedl šéf klubu poslanců Starostů Josef Cogan.

Zároveň naznačil, že na jednání o Ústavě nezbývá moc času. „Šance na projití je vždycky, ale jak velká, to si netroufám odhadnout,“ dodal.

Piráti odešli z vlády poté, co premiér Petr Fiala (ODS) kvůli problémům v digitalizaci odvolal ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Šalomoun zůstával ve vládě do 11. října.