Ústavní soud zrušil zákaz maloobchodního prodeje

Podle ÚS nelze právním předpisem „obecně a zcela neodůvodněně zakázat 'vše' a formou výjimek pak určité oblasti zasažené zákazem 'zpětně povolit' (opět bez jakéhokoliv odůvodnění),” uvádí verdikt.

Kabinet musí být podle soudců schopen svá rozhodnutí odůvodnit. Paušální zákaz maloobchodního prodeje, který doprovází „telefonní seznam výjimek”, znamená pro podnikatele nejistotu.

Zatímco některé výjimky jsou bezpochyby namístě, jiné nemají racionální odůvodnění. ÚS připomněl, že kabinet měl na rozdíl od března loňského roku dostatek času vše promyslet a odůvodnit.

„Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, nicméně odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci,” připomněli v ÚS odůvodnění verdiktu, jehož zpravodajem byl soudce Vojtěch Šimíček.

Na dotaz k možnému odškodňování podnikatelů, kteří museli své provozovny uzavřít, se soudce Šimíček vyjádřil vyhýbavě.

„Když ÚS zruší předpis, tak ho ruší do budoucna, a nikoli zpětně. U nás platí presumpce správnosti a ústavnosti přepisu a mění se to teprve v okamžiku, kdy ho ÚS jako protiústavní zruší,“ konstatoval Šimíček.

Podle toho by tak možnost odškodnění připadala zřejmě v úvahu teprve tehdy, pokud by vláda na nález ÚS nijak nereagovala a omezení by v nezměnění formě platila dál.

ÚS uznal, že pandemická krize představuje pro vládu mimořádnou výzvu a právní regulace je velmi obtížná mimo jiné kvůli tomu, že kabinet musí zohledňovat jak odborné podklady, tak „celkový kontext”. Svá rozhodnutí však musí být schopen vždy racionálně zdůvodnit, aby bylo jasné, na základě čeho byla přijata.

Podle soudu však vláda v rámci řízení „nebyla schopna či ochotna uvést žádné relevantní a konkrétní důvody, proč je daný zákaz nezbytný, proč nelze vystačit s méně robustními zásahy do základních práv a v čem spočívá racionalita uvedených výjimek”.

Disentní stanoviska k usnesení zaujali soudci Vladimír Sládeček, Josef Fiala a Jaroslav Fenyk.

Současně ÚS poznamenal, že z technického hlediska rozhodnutí k otevření prodejen nepovede, protože soud zrušil ustanovení z 28. ledna. To ovšem platilo pouze do 14. února. Posléze vláda na základě dalšího nouzového stavu vyhlásila sice tatáž opatření, ovšem jde už technicky o jinou normu. ÚS ovšem uvedl, že vláda by se rozhodnutím měla při vyhlašování dalších omezení řídit.

„Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu, a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů, dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde 'k otevření maloobchodního prodeje', přesto však Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési 'memento' pro případná další omezující opatření vlády,” uvedl ÚS.

Senátoři se na ÚS obrátili loni v listopadu kvůli tehdy platným restrikcím. Ty již sice nejsou v platnosti, ale byla přijata nová opatření s obdobným zněním.

Senátoři poukazovali na to, že zákazy byly formulovány neurčitě a omezení se dotkla jen části podnikatelů, což je diskriminační. Vláda podle nich nezdůvodnila, proč některé provozovny jako květinářství, prodejny zbraní či domácí potřeby mohly zůstat otevřeny, zatímco další se musely zavřít s tím, že představují epidemickou hrozbu.

„Je například polštář a ložní prádlo, vysavač, záclona, mixér, nádobí nebo mnoho dalších komodit domácí potřebou, když jsou využívány pro běžný provoz  domácností? Žádný právní předpis nenavede podnikatele na bezpečné ověření a zjištění, zda pod některou výjimku spadají, nebo nikoliv,” uváděla stížnost jednu z nejasností a připomínala i další iracionality.