Článek
Starosta Petr Mědílek (KDU-ČSL) uvedl, že už před 11 lety, kdy vyhláška vstoupila v platnost, si zastupitelé nebyli jistí, zda nepřekračují své pravomoci. Pro schválení vyhlášky proti komunismu, fašismu a nacismu přesto zvedlo ruku 15 z 20 zastupitelů. Na území Červeného Kostelce tak byly zakázány například "požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku, užívání symbolů těchto zločineckých hnutí při jejich propagaci a zpochybňování zločinnosti režimů, které tato hnutí představovala."
Zastupitelé hlasovali o vyhlášce hlasovali ještě jednou v roce 2004. I tentokrát ji většina z nich podpořila. Platnost vyhlášky proto pozastavilo ministerstvo vnitra, které se obrátilo na ÚS.
"Obec nemůže v žádném případě zasáhnout do pravomocí zákonodárce. Svoboda projevu může být omezena jen zákonem. Česká republika k takovému omezení přistoupila i v souvislosti s meritem dané věci a přípustná omezení cestou zákona provedla. Za těchto okolností soudu nezbylo nic jiného, než danou vyhlášku zrušit," odůvodnil rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Pavel Holländer.
ÚS stejně rozhodl před časem také v případě identické vyhlášky města Litoměřice.
ÚS ruší průměrně jednu vyhlášku za měsíc
Posuzování obecních vyhlášek se objevuje v agendě ÚS často. Soud ruší zhruba jednu vyhlášku měsíčně. Dalších 40 vyhlášek, které jsou podle ministerstva vnitra nesprávné, na rozhodnutí čeká. Ústavní soudce Stanislav Balík nedávno ministerstvu vzkázal, aby obce lépe poučilo o jejich pravomocech. Vnitro kritiku odmítlo, práci s obcemi považuje za dobrou a efektivní.
Rušené vyhlášky se nejčastěji týkají venčení psů, regulace prostituce a požívání alkoholu.
