Článek
Žena umístila recenzi na portálu firmy.cz. Na adresu svého bývalého právníka, s nímž ukončila spolupráci, napsala, že je naprosto neseriózní. „Otřesná zkušenost. Spojil se s protistranou a chtěl stáhnout mou soudní žalobu. Musela jsem okamžitě vypovědět svou plnou moc. Podala jsem na něj žalobu k soudu ohledně vrácení zálohy. Neprovedl jediný právní úkon, přesto shrábnul mých 18 tis. Kč jako zálohu,“ napsala žena.
Přitom podle důkazů nebylo pravdou, že by advokát byl v její věci nečinný, a ani se nespojil s protistranou. Podle justice byl výrok takového charakteru, že mohl značnou měrou ohrozit vážnost advokáta u spoluobčanů a poškodit jej v zaměstnání. Proti podmínce se žena bránila až u ÚS a senát se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou jí dal za pravdu.
Trestní represe až poslední možností
ÚS upozornil, že trestní represe by měla být až poslední možností. „Je třeba zvlášť pečlivě zvažovat, zda je skutečně nezbytné postihovat dané protiprávní jednání jako trestné. To platí tím více v případech, kdy je v trestním řízení stíháno jednání, které má soukromoprávní základ, a kdy se nabízí uplatnění odpovědnosti a ochrana proti tomuto jednání prostředky soukromého práva,“ konstatovala Šimáčková.
Nenávist na internetu je třeba potírat, ale při zachování svobody slova, shodli se experti
„Trestní stíhání pro pomluvu tak může přicházet v úvahu jen ve výjimečných případech těch nejzávažnějších jednání a zásahů do osobnostních práv, které nelze dostatečně napravit prostředky soukromého práva a které zřetelně přesahují míru obvyklých lží a nepravd, jež o sobě lidé šíří v běžném životě, jež nemají být sankcionovány trestním právem,“ zdůraznila Šimáčková.
Advokát by udělal lépe, kdyby sáhl k civilní žalobě
ÚS upozornil, že v projednávaném případě šlo sice o nepravdivé informace, ty se ale vztahovaly k profesní oblasti, nešlo o dehonestující, zraňující či intimní údaje.
„Portál je v zásadě všem a bez omezení přístupný a rovněž umožňuje reakci samotných poskytovatelů služeb k uživatelskému hodnocení, které bylo na jejich profilu zveřejněno. V projednávaném případě nic nesvědčí o tom, že by se sporné jednání stěžovatelky vymklo mezím, v nichž působí občanské právo,“ dodala Šimáčková s tím, že dotčený advokát mohl žádat satisfakci v občanskoprávním sporu, což mohlo být účinnější než trestněprávní reakce.