Článek
Rozhodnutím ÚS se znovu plně aktivovalo předchozí pravomocné rozhodnutí pražských soudů o povinnosti sociální demokracie peníze zaplatit. Do hry ale může opět vstoupit NS, který po zohlednění výhrad ÚS může znovu rozhodnout o odkladném účinku, nebo v dohledné době vynést definitivní verdikt o dovolání, které ČSSD podala proti povinnosti platit požadovanou částku.
„NS v odůvodnění svého usnesení skutečně pouze konstatoval naplnění zákonné podmínky pro odložení vykonavatelnosti, tedy aniž by uvedl, jaké konkrétní věcné důvody ho k tomu závěru vedly, a v této souvislosti se nevypořádal s argumenty stěžovatelů, které ve svých podáních vůči návrhu uplatnili. Usnesení je proto nepřezkoumatelné,“ konstatoval soudce Filip.
Exekuce na majetek ČSSD, která byla zahájena po pravomocném rozhodnutí a následně byla pozastavena po zásahu NS, by se tak nyní měla znovu rozběhnout.
ČSSD znovu požádá o odklad
Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že strana vzala verdikt na vědomí. Hamáček tvrdí, že exekuce nehrozí, neboť je odložena exekučním soudem do rozhodnutí Nejvyššího soudu, který strana opět požádá o odklad.
Předseda ČSSD Jan Hamáček se vyjadřuje k výroku Ústavního soudu v kauze ČSSD vs. Altner. Vlevo ministr zahraničí Tomáš Petříček a vpravo místopředseda strany Ondřej Veselý.
„ČSSD vzala na vědomí dnešní rozhodnutí Ústavního soudu. Samo opodstatnění zpochybněno nebylo, proto soc. dem. požádá znovu Nejvyšší soud, aby vykonatelnost znovu odložilo,” řekl Hamáček.
„Sociální demokracie má nadále zajištěny všechny prostředky pro úhradu všech částek,” dodal Hamáček.
Porušení práv dědiců
Pražský městský soud přiznal Altnerovi peníze 31. března 2016 za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval ve sporu o vlastnictví pražského Lidového domu. Podle rozsudku mu ČSSD měla zaplatit 18,5 milionu korun, hlavní část celkové nárokované sumy pak tvořila smluvní pokuta, která za 5734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun.
Zdeněk Altner na archivním snímku
Ve své stížnosti Altnerovi dědicové tvrdili, že odkladem vykonatelnosti bylo porušeno jejich právo na zákonného soudce.
„Věc rozhodoval senát, který si kauzu sám ,přidělil', a NS usnesení o odkladu vykonatelnosti neodůvodnil, resp. se nevypořádal s jejich argumentací. NS měl dle stěžovatelů pochybit i v tom, že neodložil vykonatelnost pouze dovoláním napadeného rozhodnutí, tedy rozhodnutí odvolacího soudu, ale i vykonatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Tím měl porušit základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces,“ argumentovali dědicové ve stížnosti.
Soudci Ústavního soudu (zleva) Josef Fiala, Jaromír Jirsa a Jan Filip.