Ústavní soud zrušil „lex Babiš II“

„Klíčovou otázkou bylo, zda pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka představuje neústavní přílepek. Plénum Ústavního soudu návrhu vyhovělo a zrušilo novelu v rozsahu ustanovení, která jsou výsledkem neústavního přílepku,“ uvedli soudci, kteří se naopak neztotožnili s námitkou, že při projednávání zákona došlo ve třetím čtení k neústavnímu omezení debaty.

Michálek (Piráti) normu na poslední chvíli přidal k návrhu zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

Plénum se soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem označilo takový postup za neústavní. „Pozměňovací návrh neměl úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu původního návrhu zákona a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí,“ řekl soudce Uhlíř.

„Přílepek porušoval požadavky na transparentnost, jednoznačnost a racionalitu legislativního procesu plynoucí z principů demokratického právního státu. Představoval zneužití práva podávat pozměňovací návrhy k tomu, aby došlo k obejití zákonodárné iniciativy. Navíc z ústního jednání před Ústavním soudem vyplynulo, že předkládající poslanec pozměňovací návrh využil s úmyslem překvapit opozici a omezit její schopnosti reagovat,“ vysvětlil Uhlíř.

Omluvou pro takový postup není podle Ústavního soudu ani to, že opozice často sahá k obstrukcím. „Přes obtíže, které mohou obstrukce politické menšiny vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, tak využití přílepků není odpovídajícím nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné prostředky, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována,“ zdůraznili soudci.

Většina soudců nevyslyšela Michálkovy argumenty, že opozice byla odhodlána projednání novely znemožnit až do konce volebního období a problém kumulace mediální a politické moci by tak zůstal nedořešen.

„Obstrukce podle Ústavního soudu nemají vést k paralýze legislativní činnosti, jinak by většina nebyla schopna prosadit svou vůli svobodným hlasováním. Bezbřehé obstrukce lze ústavně souladným způsobem ukončit v jakékoliv fázi legislativního procesu, a to i když jednací řád takovou možnost výslovně neupravuje. Paralyzující obstrukce představují zneužití práva politickou menšinou, které nepožívá ústavněprávní ochrany,“ dodal Uhlíř.

Plénum ale nebylo při hlasování jednotné a hned šest soudců se postavilo proti přijatému rozhodnutí. Nelíbilo se jim, že nález zůstal benevolentní vůči „explicitními porušování“ jednacího řádu“ a přijaté rozhodnutí označili za promarněnou příležitost.

„Je totiž zjevné, že jednací řád nedává sněmovní většině efektivní nástroje, jak prosadit svoji legitimní většinovou vůli proti odhodlané obstrukci,“ napsali soudci Milan Hulmák, Veronika Křesťanová, Tomáš Langášek, Kateřina Ronovská, Jan Wintr a Daniela Zemanová.

Nesouhlasící soudci k tomu poznamenali, že pokud nález hovoří o legitimních nástrojích k ukončení bezbřehé obstrukce, „nemůže tím myslet jiné nástroje, než nástroje spočívající v explicitním porušování zákona o jednacím řádu.“

Možnost kdykoli ukončit debatu, o čemž se nález zmiňuje, nesouhlasící soudci označili dokonce za nebezpečné.

Za neutěšenou označil situaci v Poslanecké sněmovně předseda Ústavního soudu Josef Baxa. „Všichni aktéři si stěžují. Vláda, že nemůže vládnout, opozice, že nemůže plnit svou kontrolní funkci. A všichni se odvolávají na to, že nelze postupovat podle jednacího řádu, ač současně na naši otázku, proč ta pravidla nezmění, jsme zaznamenali širokou shodu, že to nejde nebo je to složité,“ povzdychl si Baxa.

„Ústavní soud nemůže zasahovat ve všech případech, není žádným generálním inspektorem bdícím nad čistotou legislativního procesu. Dnešní rozhodnutí může být interpretováno jako že někdo vyhrál a někdo prohrál, ale mělo by to být spíš poučením pro jakoukoli příští vládnoucí většinu i opoziční menšinu,“ dodal Baxa.