Hlavní obsah

Ústavní soud zrušil část volebního zákona, ulevil koalicím a zrušil bonus pro vítěze

Novinky, jas
Brno
Aktualizováno

Ústavní soud (ÚS) se rozhodl vyhovět stížnosti skupiny senátorů STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a zrušil část volebního zákona. Volebním koalicím tvořeným několika stranami či hnutími bude stačit stejně jako jednotlivým stranám překročit pět procent hlasů. Skončit má i zvýhodňování vítěze voleb při přidělování mandátů. Rozhodnutí se dotkne již podzimních voleb. Podle ÚS je dost času na změnu.

Ústavní soud k návrhu na změnu volebního zákonaVideo: ČTK

Článek

Podle předsedy Pavla Rychetského je zajištění rovného volebního práva nezpochybnitelným ústavním příkazem.

„Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran Ústavní soud shledal v rozporu s Ústavou,“ uvedl soud. Nezrušil naopak pětiprocentní kvorum pro vstup jednotlivého subjektu do Sněmovny ani koncept volebních krajů.

Skupina senátorů poukazovala ve svém podání na skutečnost, že malé strany potřebují pro zisk jednoho poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké. Za neústavní považovali rovněž právě klauzuli, podle níž koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.

Konec zvýhodňování vítěze

Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Podle soudce zpravodaje Jana Filipa by každá strana měla získat počet mandátů odpovídající podílu na počtu odevzdaných hlasů.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

„Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany,“ stojí v nálezu.

Dosud bral vítěz voleb více mandátů, než kolik mu podle procent příslušelo, právě na úkor menších stran.

Ústavní soud ovšem řekl, že nechce dávat politikům přesné instrukce, jak mandáty určit. Podle něj lze částečně využít d’Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím.

Již podzimní volby

Rozhodnutí ÚS bude platné dnem vyhlášení ve sbírce a bude se proto týkat už voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021.

„Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021. To dává zákonodárci dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části čtyř paragrafů volebního zákona nahradí. Opačné řešení, tedy odložení vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu na období po volbách, by snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku retrospektivního zneplatnění hlasování v rámci volebního soudnictví,“ uvádí verdikt s tím, že organizace voleb tím narušena není.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ještě před zveřejněním rozhodnutí naznačil, že plénum se na úterní poradě shodlo na protiústavnosti stávajícího stavu.

Ústavní soud dal částečně za pravdu stížnosti na volební zákon

Domácí

Prezident Miloš Zeman ještě před koncem loňského roku rozhodl o vypsání termínu voleb na  8. a 9. října. Návrh jiné skupiny senátorů na zrušení termínu voleb Ústavní soud v úterý zamítl s tím, že k tomuto podání nebyli oprávněni.

V souvislosti s rozhodováním Ústavního soudu Zeman varoval, že pokud by došlo ke zrušení „esenciálních ustanovení“, mohlo by to vést k destabilizaci tuzemského politického systému, neboť by hrozilo, že se včas nepodaří najít shodu nad novou podobou zákona.

Zeman varoval ústavní soudce před neřešitelnou krizí

Domácí

Připomněl rovněž, že Ústava s tímto stavem nepočítá a jednalo by se o bezprecedentní situaci.

ÚS má za to, že zákonodárce může přijmout novou systémovou úpravu bez změny volebních krajů.

„Je úkolem zákonodárce najít cestu. Ústavní soud může pouze hodnotit její cíl, směr, kterým se k němu zákonodárce vydal, jeho intenzitu a dodržení ústavních pravidel pro zákonnou úpravu volebního systému,“ uvádí verdikt s tím, že je na zákonodárcích, zda zvolí návrat k metodám volebního kvocientu s více skrutinii, k počítání volebního výsledku podle celostátního poměru hlasů a rozdělování mandátů v rámci volebních krajů nebo jiný způsob.

Oponentní stanovisko k nálezu měli soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek.

Výběr článků

Načítám