Článek
Podle ÚS jsou bezdoplatkové zóny nesystémovou reakcí na problém sociálního vyloučení. Nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi” negativních jevů.
Desítky měst v Česku vidí v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly, poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá do jiných míst.
Ústavní soud zrušil část vyhlášky, která akcím města dala výjimku ze zákazu alkoholu
Řečí zákona se bezdoplatkové zóny nazývají „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů”. Samosprávy mohly podle dosavadních znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud se byt nebo jiný obytný prostor nachází právě v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.
Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení.