Článek
„Ustanovení paragrafu 17, odstavec tři, věta čtvrtá zákona 234/2014 se ruší,” oznámil místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk.
Dotyčná věta se týká systemizace státní správy a pravomoci vlády stanovovat některým konkrétním úřadům počet tabulkových míst a objem prostředků na platy zaměstnanců. Vypuštěná pasáž stanovovala, že vláda k tomu může přistoupit pouze se souhlasem vedení zmíněných úřadů.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Zrušená pasáž |
---|
Jde-li o systemizaci Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého statistického úřadu nebo Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nemůže vláda bez souhlasu toho, kdo je v jejich čele, snížit počet služebních míst podle odstavce 1 písm. a) a b) a objem prostředků na platy podle odstavce 1 písm. c) proti systemizaci pro předchozí kalendářní rok. |
zdroj: Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. |
Služební zákon začal platit letos po mnoha letech odkladů. Měl by vést k odpolitizování státní správy. Spadá pod něj 68 tisíc státních zaměstnanců. Zeman navrhoval zrušit zákon jako celek nebo vypustit dvě desítky konkrétních pasáží. Zákon vetoval, ale poslanci jej přehlasovali. Obrátil se proto na Ústavní soud.
"Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji," citoval prezidentovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
V budoucnu se lze k normě vrátit
V nálezu také zaznělo, že v budoucnu se může ÚS k prozkoumávání zákona znovu vrátit. Soudci si totiž ve svém nálezu ponechali zadní vrátka a rozhodli, že se mohou předpisem ještě zabývat a třeba i část zrušit.
„ÚS poukázal na charakter abstraktního přezkumu zákona, který v budoucnosti nezavírá cestu k případně novému posouzení některého z ustanovení na podkladě konkrétních skutkových okolností a životních příběhů, “ upozornila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Slimáčci a kapustička
Nejostřeji prezident kritizoval skutečnost, že zákon zavedl funkci politických náměstků. „Je mnoho slimáčků a málo kapustičky,“ glosoval důvody, které vedly k zavedení těchto postů, na něž podle něj budou strany odkládat zasloužilé a loajální členy.
„Jsem přesvědčen, že návrh zákona nejen že není depolitizací státní správy, ale naopak její zesílenou politizací,“ argumentoval prezident.
Ještě ostřeji se na adresu zákona vyslovil v Hovorech z Lán, kde konstatoval, že vláda učinila jednu zásadní chybu. „Podlehla panu Kalouskovi a zk... služební zákon z původní podoby, řekněme italského modelu, kde státní tajemník přetrvává, i když vláda se mění každý rok. Kdyby vláda vydržela tři týdny a pak sledovala rozpad TOP 09 v přímém přenosu, tak by možná panu Kalouskovi tak snadno neustoupila a služební zákon by státní správu opravdu odpolitizoval, nikoli přepolitizoval,” řekl loni v listopadu.
V ústavní stížnosti zmínil rovněž nejasná ustanovení, mezery v zákoně a nestandardní proceduru jeho projednávání.
Politici jsou spokojeni
Politici rozhodnutí ÚS přivítali. "Vítám dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, je logické a odpovědné. Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy, může pokračovat," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Stejně se k verdiktu soudu postavil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), jehož resort na legislativní změně pracoval. "Chci poděkovat všem spolupracovníkům za kvalitní práci na služebním zákonu v nelehkých podmínkách. Dnešní rozhodnutí ÚS znamená její ocenění. Jediná změna pak ještě více posiluje roli vlády. Cesta k čerpání prostředků z EU a k odpolitizování státní správy je volná," napsal Právu.
Předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek se podle ČTK omezil na konstatování, že rozhodnutí Ústavního soudu je pro politiky závazné.
"Byl to zcela zbytečný podnět prezidenta republiky, který zdržel Ústavní soud od rozhodování o důležitějších podáních, například občanů, kteří se přes všechny stupně soudů nedomohli svých práv. Prezident republiky by měl příště lépe zvažovat, v jakých věcech se bude na Ústavní soud obracet," sdělil agentuře člen ústavně-právního výboru za TOP 09 a Starosty Martin Plíšek.