Hlavní obsah

Ústavní soud zdravotnický informační systém nezrušil

Právo, Petr Kozelka
Aktualizováno

Skupina dvaceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení Národního zdravotnického informačního systému. Plénum Ústavního soudu (ÚS) nenašlo důvod k zásahu, evidence informací ve zdravotnických registrech podle soudců naplňuje legitimní cíl, tedy ochranu zdraví.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Vzájemně propojený systém různých registrů podle zákona slouží ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva nebo o činnosti poskytovatelů péče a jejich ekonomice.

Návrh na škrty v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Senátoři na systému kritizovali, že nerespektuje právo na soukromí a je prý „historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví”.

ÚS měl ale jiný názor. „Právní úprava není postavena na koncepci plošného sběru a evidence všech údajů ve všech zdravotnických registrech; vždy jde toliko o dílčí záznamy konkrétních registrů, sledující legitimní cíl v podobě ochrany zdraví,“ rozhodlo plénum se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem.

Deset let trvající předběžné opatření je za hranou, upozornil Ústavní soud

Krimi

„Účely zdravotnických registrů jsou vymezeny zákonem. V takové situaci je ústavně slučitelné, aby právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, zahrnující v sobě i právo na informační sebeurčení, přiměřeným způsobem ustoupilo právu na ochranu zdraví,“ dodali soudci s tím, že u žádného z údajů evidovaných v některém ze zdravotnických registrů neshledali jeho zjevnou nedůvodnost.

Související témata:

Výběr článků

Načítám