Článek
Liberecký soud se na ÚS obrátil s tím, že politici nastavili hranice téměř před 20 lety. Tehdy se počítalo s průběžnou novelizací, která bude odrážet vývoj inflace v Česku. Žádná novela ale nenásledovala. Hranice kategorií přešly beze změny z trestního zákona do nového trestního zákoníku. Soud na případu ženy souzené za krádež věcí za 7500 korun argumentoval tím, že v důsledku ekonomických změn se trestní postih za majetkové, ale i jiné trestné činy fakticky zpřísnil.
Ústavní soud odhalil mezeru v zákonu o církevních restitucích
Plénum se soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem ale nechtělo do zákona zasahovat. „ÚS nepřísluší, aby posuzoval šíři hranic trestněprávní kriminalizace určitých typů jednání, nemá-li dublovat nebo suplovat ústavní roli zákonodárného orgánu. Nelze učinit závěr o protiústavnosti míry kriminalizace v případě, kdy v důsledku nečinnosti zákonodárce a faktických změn ekonomického rázu postačuje k vyvození trestní odpovědnosti způsobení škody fakticky menší, než která byla předpokladem trestní odpovědnosti v minulosti,“ konstatovali soudci.
Bizarní představa, zamítl Ústavní soud poslanecký návrh na změnu valorizace důchodů
ÚS poukázal také na dopady případného zvýšení spodní hranice škody u trestné činnosti. „Měly by patrně podobu výrazného nárůstu přestupkové agendy. Lze pak poznamenat, že po zrušení okresních úřadů v roce 2002, kde působil výhradně profesionální aparát, může nová úprava u příslušných orgánů obcí vyvolat jak odborné, tak i personální problémy,“ upozornil Sládeček.
Plénum připomenulo, že hranice není absolutní, neboť v určitých případech s nízkou škodu a specifickými okolnostmi lze i nyní zastavit stíhání pro neúčelnost nebo případ vyřešit i jiným způsobem.