Článek
Ustanovení říká, že přihlášku k registraci, řádné i dodatečné daňové tvrzení lze podávat jen na tiskopisech ministerstva. Daňový řád ale přímo nestanovuje rozsah informací v tiskopisech ani nezmocňuje ministerstvo financí k vydání patřičné vyhlášky.
Podle 19 senátorů, za které jednal Ivo Valenta (za Soukromníky), musí rozsah povinně sdělovaných údajů alespoň obecně stanovit přímo zákon, případně vyhláška, a nikoliv jen tiskopis ministerstva. Senátoři varovali před „panstvím formulářů“, které mohou byrokraté využívat k vytváření nových povinností a vyžadovat v nich různé osobní údaje.
Formulář není právní předpis
Ústavní soudci dali hlavním argumentům senátorů za pravdu. „Není možné, aby se jen na úředním stole rodilo, jak má tiskopis vypadat a jaký obsah má mít,“ řekl soudce zpravodaj David Uhlíř. Zdůraznil také, že je-li tiskopis definován zákonem nebo vyhláškou, lze rozsah požadovaných informací efektivněji přezkoumat soudem.
Senátoři kolem Valenty opět ženou kontrolní hlášení DPH před soud
„Tiskopis sám o sobě není právní předpis a neexistuje mechanismus, jak by mohla soudní moc přezkoumat, zda jsou povinnosti ukládané daňovým subjektům v souvislosti s Ústavou,“ uvedl Uhlíř.
Ústavní soud návrh senátorů obdržel už v roce 2017, souvisel se starším rozhodnutím soudu, který s účinností ke konci roku 2017 zrušil část zákona nechávajícího rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení DPH na úvaze Finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit přímo právní předpis, nikoliv jen formulář, řekl tehdy soud.