Článek
Soudci rozhodovali celkem o čtyřech stížnostech. Tři stížnosti, Jiřího Kesnera, Petra Cibulky a Anny Kašné, odmítli jako neopodstatněné. Šlo o kandidáty, kteří nesehnali potřebný počet 50 000 podpisů.
U stížnosti senátora Okamury se soudci zabývali návrhem na předběžné opatření volby odložit. Nevyhověli mu.
"Ústavní soud rozhodoval o předběžném opatření na návrh Tomia Okamury, aby byly volby odloženy. Soudci diskutovali o různých variantách postupu, ale plénum nakonec rozhodlo návrhu nevyhovět. Návrh byl odmítnut, žádný ze soudců proti tomu neuplatnil odlišené stanovisko. Volby v plánovaném termínu příští týden tak mohou proběhnout," prohlásil Langášek. Že by se Okamura vrátil do přímé volby, je podle Langáška technicky prakticky nemožné.
Stížností senátora Tomia Okamury
Okamura protestoval proti tomu, že ačkoli shromáždil více než požadovaných 50 tisíc podpisů, nebyl připuštěn k prezidentským volbám. Po odečtení chybových podpisů totiž zůstal pod požadovanou hranicí a ministerstvo vnitra jej vyškrtlo. Okamura neuspěl ani se stížností u Nejvyššího správního soudu.
Nepředpokládalo se, že soudci už v pátek rozhodnou o námitkách proti právní úpravě přímé volby.
ÚS by mohl Okamurovi vyhovět, musel by však říci jak dál
ÚS i nadále může Okamurovu stížnost pro zjevnou neopodstatněnost odmítnout, případně jí může i částečně vyhovět. V takovém případě by však podle Langáška musel "řešit důsledky, které by to mělo pro již uskutečněné volby".
ÚS se nicméně zbavil časového tlaku na rychlost svého rozhodnutí.
První kolo voleb je naplánováno na 11. a 12. ledna, druhé kolo proběhne o dva týdny později.