Článek
Soud se zabýval případem ženy, které exekutor vyměřil částku přes 8,5 tisíce korun jako náklady exekuce. Dlužnice však zaplatila dluh šest tisíc korun bez zásahu exekutora dobrovolně, proto se obrátila na okresní soud v Novém Jičíně s tím, že žádné náklady exekutorovi nevznikly, a proto je nesmyslné mu platit za práci, kterou vlastně neodvedl.
Soud ale její námitku neuznal s tím, že k zaplacení dluhu došlo až poté, co bylo zahájeno exekuční řízení. V potaz nevzal ani to, že žena zaplatila téměř dva měsíce předtím, než jí bylo doručeno usnesení o zahájení exekuce.
Senát ÚS upozornil, že v takovýchto případech je nutno zohlednit míru dobrovolnosti při splácení vymáhaného dluhu.
„Rozhodující skutečností je totiž to, že pověřenému soudnímu exekutorovi žádné náklady v souvislosti s prováděním exekuce nevznikly, protože stěžovatelka svou povinnost splnila dobrovolně, a to ještě před tím, než jí došlo usnesení o nařízení exekuce, tedy daleko dříve než mohlo dojít k jejímu vynucenému provedení. Základem pro určení odměny musí být proto částka nulová,“ uvedla Wagnerová s tím, že nerespektování názoru ÚS v těchto věcech má deformující dopad na princip právní jistoty a ÚS pak musí vyřizovat věci, které by měly být schopny ústavně konformně vyřídit i soudy obecné.