Hlavní obsah

Ústavní soud se zastal ženy usilující o poručnictví. Soudce jí složil poklonu

Právo, Petr Kozelka
Brno

Na stranu ženy, která před soudy marně usilovala o to, aby byla jmenována poručnicí devítiletého handicapovaného chlapce, se v pondělí postavil Ústavní soud (ÚS). Soudy ženiny žádosti zamítly s tím, že má dluh okolo 300 tisíc korun, který po ní vymáhá exekutor. Že se o chlapce už roky příkladně stará, justici nezajímalo.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Žena se o hocha, který trpí sluchovým postižením, poruchou pozornosti a aktivity a mentální retardací, stará už sedm let. Když se ale chtěla stát jeho poručnicí, Městský soud v Brně její žádost zamítl s tím, že vzhledem k dluhu, jejž spolu s manželem splácí, nezaručuje, že je schopna funkci poručníka vykonávat řádně.

Odvolací krajský soud uznal, že o hocha sice řádně, pečlivě a s láskou pečuje, zajišťuje jeho zvýšené potřeby a vůbec plní skvěle úlohy pečující osoby, nicméně pro funkci poručníka prý nesplňuje zákonné předpoklady.

Ženinu stížnost dostal na stůl senát se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem. Ten se pozastavil nad argumentem, že pokud má člověk dluhy, nemůže být poručníkem, byť se roky příkladně stará. Takový závěr je podle ÚS extrémní. Šimíček upozornil, že dluhy nevznikly žádným rizikovým chováním, jako je gamblerství, alkoholismus či drogy.

ÚS využívá této příležitosti k tomu, aby stěžovatelce složil poklonu za její láskyplnou péči o nezletilého
ústavní soudce Vojtěch Šimíček

„Stěžovatelka se intenzivně snaží dluhy splácet. ÚS však zároveň podotýká, že ani dluh související s předchozím sociálně rizikovým jednáním apriorně nevylučuje způsobilost osoby k výkonu funkce poručníka. I tato osoba nemůže být posuzována absolutně či staticky takovým způsobem, že bude po celý svůj další život postihována za svoje hříchy z mládí. Každý má totiž právo na svoji druhou šanci,“ zdůraznil Šimíček.

Soudci navíc zdůraznili specifický vztah hocha k ženě. „Stěžovatelka je pro nezletilého nejbližší osobou a v její péči nebylo shledáno žádných závad, ba právě naopak. Nabízí se tedy otázka, co více může posloužit jako přesvědčivý důkaz, že svým způsobem života zaručuje schopnost řádného výkonu funkce poručníka, než právě prostá, ale časem ověřená skutečnost dlouhodobé, soustavné celodenní a náležité péče?“ dodal Šimíček.

ÚS: Přístup k majetkovému přiznání komunálních politiků má být jen na požádání

Domácí

ÚS uznal, že žena se v minulosti nevyvarovala chyb, ale jedním dechem dodal, že soudy by neměly klást důraz na to, co žena v minulosti nezvládla, nýbrž na to, že prokázala ochotu obětovat se pro jiného a pomáhat mu. „ÚS využívá této příležitosti k tomu, aby stěžovatelce složil poklonu za její láskyplnou péči o nezletilého, jež jistě vedle radosti přináší i těžkosti a starosti. Současně jí i hochovi přeje do dalších let hodně zdraví, štěstí a společné pohody,“ dodal Šimíček.

Věc se nyní vrací k městskému soudu, který bude vázán právním názorem ÚS.

Související témata:

Výběr článků

Načítám