Hlavní obsah

Ústavní soud se zastal ženy, která se vážně zranila na dovolené v Egyptě

Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, která skončila po nehodě na dovolené v Egyptě na invalidním vozíku. ÚS apeloval na obecné soudy, aby při svém rozhodování myslely na to, že lidé s poškozeným zdravím potřebují nejen důstojně žít, ale justice by měla též svými rozhodnutími vytvářet takové prostředí, aby tito lidé žít skutečně chtěli.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud.

Článek

Do Egypta žena vyrazila v roce 2005 s Cestovní kanceláří Fischer. Při jednodenním výletu do Káhiry najel autobus ve velké rychlosti na písečnou dunu a žena utrpěla tříštivé poranění hrudního obratle s těžkými následky. Dříve aktivní žena je zcela odkázaná na péči a pomoc druhých, a to i v základních hygienických úkonech.

V roce 2014 justice ženě pravomocně přiznala bolestné 98 400 korun a náhradu za ztížení společenského uplatnění 3,2 milionu korun. Poté ještě pokračoval složitý spor o náhradu nákladů spojených s léčením a péčí za roky 2005 až 2009.

Náhradu nákladů na péči odvodil Obvodní soud pro Prahu 3 od minimální mzdy dvou hypotetických profesionálních ošetřovatelů pracujících na plný úvazek. Mzdu stanovil paušálně na 100 korun za hodinu, tedy 50 korun za hodinu a osobu. V součtu šlo o 800 korun na jeden den, respektive 16 000 korun za měsíc.

Potřebuje neustálou péči

Dílčí změny v rozhodnutí pak provedl ještě Městský soud v Praze a Nejvyšší soud. Ústavní soudci ovšem v aktuálním nálezu zkritizovali nejvyšší instanci jak za procesní postup, tak za věcné hodnocení případu. Poukázali na to, že invalidní žena potřebuje péči nikoliv jen po část dne, ale prakticky 24 hodin denně, a že podle vyhláškové sazby terénní pečovatelské služby by mohl být příspěvek na péči několikanásobně vyšší. Nyní musí Nejvyšší soud rozhodovat znovu.

Ústavní soud se zastal ženy usilující o poručnictví. Soudce jí složil poklonu

Domácí

Ústavní soudci zároveň kriticky poukázali na celkový kontext. „Namísto rychlého a plného odškodnění ze strany vedlejší účastnice (cestovní kanceláře) se stěžovatelka před českými soudy již 13 let domáhá náhrady škody na zdraví včetně nákladů na péči,“ konstatoval senát se zpravodajem Ludvíkem Davidem.

„Ústavní soud v předchozí judikatuře apeloval na obecné soudy, aby se v případech, kdy rozhodují spory týkající se vážného poškození zdraví, pokusily, i když je to obtížné, svým rozhodnutím vytvářet takové prostředí, aby ti, jejichž zdraví bylo poškozeno, nejen mohli důstojně žít, ale aby skutečně žít také chtěli. Postup Nejvyššího soudu vůči stěžovatelce by nemohl být tomuto apelu více vzdálen,“ konstatovala v nálezu ÚS předsedkyně senátu Kateřina Šimáčková.

Související témata:

Výběr článků

Načítám