Jako z kafkovského procesu. Ústavní soud se zastal mladého uprchlíka z Iráku

Mladík po svém zadržení uvedl, že z Iráku přijel přes Řecko, Makedonii, Srbsko a Rumunsko. Policistům tvrdil, že mu je 16 let.

Po vyšetření ve Fakultní nemocnici v Motole ale lékaři jeho věk podle rentgenových snímků určili na 18 až 19 let, a proto s ním bylo později zacházeno jako s dospělým.

Uprchlík se bránil žalobou před Městským soudem v Praze, ten jeho žalobě ovšem nevyhověl a své rozhodnutí postavil na lékařském vyšetření. A také na tom, že opakovaně uváděl nepravdu o své totožnosti, kvůli čemuž se stal nevěrohodným.

Mladík sice na jednání byl, ovšem bez tlumočníka, takže jen těžko mohl soudu rozpory osvětlit. Zastání pak nenašel ani u Nejvyššího správního soudu, a proto podal ústavní stížnost.

Senát v čele s Kateřinou Šimáčkovou jeho argumenty vyslyšel. „Situace, v níž se ocitl, působí, jako by se stal účastníkem nepřijatelně kafkovského procesu,” uvedla soudkyně.

„Sice se fyzicky účastnil jednání, ale kvůli absenci tlumočení nemohl ani rozumět tomu, co se při jednání děje, ani se vyjádřit k probíraným otázkám, přestože jeho vyjádření by mohlo ovlivnit rozhodnutí soudu,“ kroutila hlavou Šimáčková.

Soudci ÚS také upozornili, že zjištění věku u migrantů je zcela zásadní, protože české i mezinárodní právo stanoví jiný přístup k dětem a k dospělým.

V tomto případě podle verdiktu soudu nebyly dodrženy základní požadavky na zjišťování věku u osob hraničících se zletilostí.

„Při lékařském vyšetření nebyl přítomen tlumočník a stěžovatel ani nebyl seznámen s výsledky vyšetření a nedostal možnost se k nim vyjádřit,” uvedla Šimáčková.

„Navíc pro určení věku byly použity čistě medicínské metody kostního věku, což nebylo dostatečné ani podle ustálené judikatury správních soudů,“ dodala soudkyně.

Případ se tak vrací znovu k pražskému soudu. Podle informací od mladíkova advokáta už tento sice není držen v žádném ze zařízení pro uprchlíky, stále ale zůstává v České republice.