Článek
Děti čelily urážkám a následně i fyzickému napadení, za což muž dostal trest 14 měsíců s podmíněným odkladem na tři roky a žena 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky.
Soudy každému z dětí přiznaly odškodné ve výši 3000 korun a se zbývajícími nároky je odkázaly na občanskoprávní řízení.
To Ústavní soud zpochybnil s poukazem na skutečnost, že „stěžovatelé jsou zvlášť zranitelnými oběťmi trestného činu spáchaného z rasové nenávisti“.
Manželé dostali podmínku za napadení sedmi dětí na Přerovsku
Krajskému soudu ÚS vytkl formalistický přístup a konstatoval, že odkázáním na občanskoprávní řízení vystavil děti „nepřípustné sekundární viktimizaci“, neboť by opět musely čelit pachatelům, „a to bez jakékoliv ochrany soukromí či jejich osobních údajů“.
„Postup obecného soudu, kterým svévolně nepřizná uplatněný adhezní nárok, ač jsou pro to splněny zákonné podmínky, je porušením ústavně zaručeného práva oběti na spravedlivý proces a soudní ochranu,“ konstatoval v rozsudku předseda senátu Tomáš Lichovník.
Dětem náležela náhrada újmy již v trestním řízení. Soud pochybil, když poškozené děti odkázal do civilního řízení. Ty byly zvlášť zranitelnými oběťmi trestného činu spáchaného z rasové nenávisti https://t.co/YbjNrr0u7a pic.twitter.com/Y0by1D3aWV
— Ústavní soud (@usoud_official) July 12, 2023
Krajský soud se bude muset případem zabývat znovu a bude muset vycházet z kritérií stanovených ÚS, tedy určit náhradu škody již v rámci trestního řízení.
Přístup obecných soudů v případech, kdy jsou poškozenými zvlášť zranitelné oběti, tedy například děti a mladiství, a jejich odkazování na náhradu škody na občanskoprávní řízení, kritizoval Ústavní soud opakovaně. Naposledy v případě transsexuální dívky, která byla opakovaně znásilněna.
Nezletilé trans oběti znásilnění na psychiatrickém oddělení se zastal až Ústavní soud