Článek
Muž si v suterénu a v garáži svého rodinného domu a na zahradě vypěstoval nejméně 150 kusů rostlin konopí, které ve formě marihuany hodlal z části použít pro vlastní potřebu a zčásti prodat.
Od krajského soudu odešel s podmíněným trestem odnětí svobody, povinností zaplatit 210 000 korun a propadnutím pěstebních pomůcek.
„Odvolací Vrchní soud v Praze nově uložil stěžovateli trest propadnutí věci, a to kromě pěstebních pomůcek rovněž jeho rodinného domu a přilehlých pozemků,” popsal ÚS. Propadnutí nemovitosti zdůvodnil tím, že objekt sloužil jako nelegální pěstírna, a poukázal na skutečnost, že muž s marihuanou obchodoval.
Ústavní soud dal muži za pravdu. Ten poukazoval na to, že trest je příliš přísný, a z verdiktu justice není jasné jeho zdůvodnění.
Nepřijatelné, konstatoval ÚS
ÚS zpochybnil úvahu Nejvyššího soudu o tom, že pořízení domu jen mírně předcházelo páchání trestné činnosti, a že dům byl pořízen s vědomím toho, že tam bude k protiprávnímu jednání docházet.
„Nejvyšší soud se vůbec nevypořádal s významem předmětné nemovitosti pro naplnění skutkové podstaty sankcionované trestné činnosti. Konstatování Nejvyššího soudu je navíc značně zavádějící. Obdobnou logikou by obecný soud mohl ospravedlnit uložení propadnutí obydlí například v případě, že z něj jednotlivec prostřednictvím výpočetní techniky páchal trestný čin podvodu, nebezpečného vyhrožování či dalších, s danou nemovitostí zcela nesouvisejících trestných činů,” uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Ludvík David.
Poukázal rovněž na otázku přiměřenosti trestu a konstatoval, že NS neodůvodnil, proč nebylo dostačující uložení peněžitého trestu.
Za nepřijatelné pak ÚS považuje konstatování, jehož se dopustil Nejvyšší soud, konkrétně, „že v případě uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody by stěžovatel stejně o předmětnou nemovitost přišel”.