Článek
Za války nacisté vyšebrodský klášter využívali coby sklad nakradených cenností. Po válce se na něj vztahoval jeden z poválečných dekretů o národní správě a byl učiněn pokus o jeho konfiskaci. K té došlo až po roce 1948, kdy byl majetek řádu vyvlastněn, a to třemi způsoby, aniž by bylo zřejmé, na základě jakého principu přešel na stát.
Po roce 1989 a navrácení budovy kláštera došlo i na církevní restituce, které se však netýkaly pozemků, neboť ty byly mezitím neoprávněně zařazeny do privatizačního projektu. Řád chce dokázat, že jejich vlastníkem byl stát a oni na ně mohli uplatnit restituční nárok.
Podle Ústavního soudu došlo k porušení práva na spravedlivý proces, neboť skutečnost, že něco bylo v rozhodném období konfiskováno na základě dekretů, nezbavuje soudy povinnosti prověřit, zda se tak dělo po právu.
Cisterciáci už opět hospodaří ve vrácených lesích
V případě pochybností měl stát „povinnost postupovat podle restitučních zákonů a v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma je restitučním zákonodárstvím kompenzována“, konstatoval senát v čele se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou.
Nepáchat nové křivdy
Nepředvídatelnost a vytváření nových křivd a pocitu bezpráví nemají mít podle ÚS vrchu nad zohledněním hodnot a principů demokratického právního státu.
Obecné soudy tak budou muset vyjasnit, „na základě jakého právního předpisu byl majetek stěžovatele skutečně konfiskován a zda tuto otázku Ústavní soud již dříve meritorně neposoudil“, konstatoval ÚS.
Ten již dříve řádu přiřkl nárok na některé jiné pozemky ve Vyšším Brodě a ve Frymburku.
Vyšebrodští cisterciáci mají znovu nárok na pozemky, zasáhl Ústavní soud
