Článek
Státní zastupitelství v případu skutečně netrhlo žádný rychlostní rekord. Od začátku stíhání v roce 2013 do podání obžaloby v roce 2019 provedlo výslechy dvanácti svědků a dvou obviněných. Petržílek přitom po svém obvinění skončil ve vazbě a po propuštění na svobodu byl zproštěn služby, tedy nemohl vykonávat svou práci.
Městský soud v Praze nejprve případ vrátil do přípravného řízení, pak zastavil trestní stíhání, ovšem Vrchní soud v Praze nařídil ve věci konat a rozhodnout, což pak skončilo nepravomocným zproštěním obžaloby.
Soud osvobodil exministra Bártu a policistu Petržílka
Senát se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou upozornil, že každý má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát právními předpisy.
„Je zjevné, a konstatoval to opakovaně ve svém vyjádření i státní zástupce, že délka řízení neodpovídá právní a skutkové složitosti věci. Stěžovateli nelze klást k tíži ani vyšetřování v režimu utajení a z toho plynoucí komplikace, neboť je úkolem státu vytvořit nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů,“ zdůraznil Jirsa.
„Uplynulo-li od zahájení trestního stíhání do podání bezmála sedm let, nelze uvedenou dobu považovat za přiměřenou, bez ohledu na možné objektivní překážky, které státním zastupitelstvím bránily řízení ukončit,“ dodal Jirsa.
Petržílek kritizoval délku řízení opakovaně, dvě jeho stížnosti v letech 2016 a 2017 ústavní soudci odmítli, nyní už konstatovali porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů.