Ústavní soud rozhodl o daňovém balíčku, který Zeman odmítl podepsat

Daňový balíček, který kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Senátoři, které zastupovali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN), poukazují na skutečnost, že prezident zákon nepodepsal a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich patrně omylem vetoval. Dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo. Zákon podepsali premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření”. Zmínil také své výhrady k zákonu. Hrad i vláda trvají na tom, že prezident tímto zákon nevetoval, ale pouze nepodepsal, což Zeman zdůraznil v dalším přípisu z 31. prosince.

Podle senátorů může prezident nepodepsat zákon jen za předpokladu, že jej zároveň vrátí Sněmovně, a tím vetuje. „Došlo k zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání zákonů,” stojí v návrhu senátorů. Nelíbí se jim ani skutečnost, že místo předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) podepsal zákon místopředseda Filip.

„Schází-li na napadeném zákonu podpis jak předsedy Sněmovny, tak podpis prezidenta republiky, který ještě nadto výslovně zákon nepodepsal a svými slovy vrátil Sněmovně, je pak neudržitelné, že došlo k řádnému přijetí a vyhlášení předmětného zákona,” napsali senátoři.

Citují názor ústavního právníka Jana Kysely, podle kterého má prezident povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat, přičemž podpis není výrazem souhlasu nebo nesouhlasu, ale je v podstatě ověřením zákonodárného procesu.

Daňový balíček zrušil superhrubou mzdu. Místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.