Hlavní obsah

Ústavní soud řešil poškozenou nohu u stolu, zastal se kupující

Právo, pko

Nejen kauzy širokého společenského či politického dosahu končí na stole ústavních soudců. Někdy se rozhodnou zabývat i reklamací poškozené nohy u stolu. Senát se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou zdůraznil, že spotřebiteli náleží při sporech s prodejci zvýšená míra ochrany.

Foto: Daniel Dostálková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Článek

Případ se točil kolem nákupu stolu za necelých třicet tisíc korun, přičemž smlouva o koupi byla uzavřena přes mail. V den dodání stolu zákaznice nevytkla žádné vady, druhý den se ale obrátila na dodavatele s tím, že stůl má poškozenou nohu.

Reklamaci společnost neuznala, a tak zákaznice odstoupila od smlouvy. Firma jí však strhla 10 procent z ceny jako náhradu škody s tím, že stůl byl bezvadný a poškození mohla způsobit sama zákaznice. Žena se proto obrátila na soudy, ty její nárok ale zamítly s tím, že si měla stůl pořádně prohlédnout první den.

Spor tak nakonec skončil až u Ústavního soudu (ÚS). Ten zdůraznil, že spotřebitelům jako slabší straně náleží ve vztazích s podnikateli zvýšená míra ochrany, a právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku je tedy jedním z klíčových prostředků jejich ochrany.

Ústavní soud zrušil trest za nepravdivou recenzi na internetu

Domácí

„Před uzavřením smlouvy na dálku totiž nemají spotřebitelé možnost si zboží nejprve prohlédnout ve skutečnosti. Proto jim právní úprava přiznává právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů, během níž mají možnost zakoupené zboží prozkoumat a vyzkoušet. Na druhou stranu spotřebitelé odpovídají za snížení hodnoty zboží, pokud s ním před odstoupením od smlouvy nakládají jiným způsobem, než jaký je nezbytný za tímto účelem,“ konstatovala soudkyně Šimáčková.

Zákaznice nebyla poučená

ÚS připomněl, že prodávající podle všeho zákaznici nijak nepoučil o možnosti odstoupení od smlouvy, proto kupující nenese odpovědnost za snížení hodnoty stolu, i kdyby poškození jeho nohy neodbornou manipulací skutečně zavinila.

„Porušení této povinnosti je podle evropské směrnice i občanského zákoníku spojené s negativními důsledky pro podnikatele a dalším posílením postavení spotřebitele,“ vysvětlila Šimáčková.

Výběr článků

Načítám