Článek
Návrh na zrušení části zákona doputoval k ÚS od Nejvyššího soudu. Podle jeho návrhu mohl totiž poplatek znamenat omezení přístupu k soudu. U návrhů proti firmám činí záloha padesát tisíc korun, u právnických nepodnikajících osob a fyzických osob skládají věřitelé zálohu deset tisíc korun.
Kožní lékař včas nepoznal melanom, ÚS dal muži šanci na odškodnění
Zákon pamatuje i na výjimky v situaci, kdy je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka u pracovněprávního nároku, nebo ve chvíli, kdy pohledávka plyne ze spotřebitelské smlouvy.
„Výrazné posílení ochranných prvků zamezujících, respektive odrazujících od podávání šikanózních věřitelských insolvenčních návrhů, jejichž záměrem je zejména poškození jiné osoby na pověsti a důvěryhodnosti už samotnou informací o zahájení insolvenčního řízení, je legitimním cílem napadeného ustanovení,“ vysvětlil rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
