Lex Babiš platí, rozhodl Ústavní soud. Nic to nemění, vzkázal premiér

„Ústavní soud dospěl k závěru, že ve velké části jsou námitky nedůvodné,” uvedl soudce zpravodaj Jan Filip, který působí jako profesor ústavního práva na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Zákon o střetu zájmů je podle ústavních soudců dostatečně obecný a netýká se jen Babiše. Podobně jako premiéra limituje také tisíce dalších veřejných činitelů.

Ústavní soudci diskutovali o lex Babiš za zavřenými dveřmi několikrát, shodu našli ale teprve minulý týden.

Premiér Babiš Novinkám v SMS zprávě napsal, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. „Nemění to nic na tom, že lex Babiš byl přijat výhradně vůči mé osobě, aby mě vyštvali z politiky, což se nepovedlo. Rozhodnutí Ústavního soudu ale vůbec nic nemění,” míní premiér.

Dodal, že se zákonu o střetu zájmů plně podřídil. „Svou bývalou firmu jsem převedl do svěřenských fondů. Vždy jsem jednal a budu jednat v souladu s právními předpisy,” tvrdí Babiš.

Zdůraznil, že Ústavní soud posuzoval ústavnost lex Babiš, nikoliv otázku, zda je nebo není ve střetu zájmů. Rozhodnutí Ústavního soudu podle něj nemůže mít žádný vliv na řešení otázky údajného střetu zájmů vytýkaného ze strany auditorů Evropské komise.

Na Ústavní soud se v zimě roku 2017 obrátil prezident Zeman a skupina 41 poslanců hnutí ANO. Zeman uvedl, že se domnívá, že zákon je v rozporu s ústavou i s mezinárodními smlouvami. Porušuje prý zákaz diskriminace na základě majetku.

Ústavní soud nesouhlasil právě s tím, že se veřejným funkcionářům upírají některá práva a svobody. „Podle listiny má každá osoba stejná práva a stejné povinnosti. To, čím se liší, je, jaká je možná míra omezení do těchto práv a svobod. Jde o elasticitu základních práv a svobod,” řekl Filip.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v reakci uvedl, že Zeman rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. „Pan prezident je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání konečně vynesl verdikt, a toto rozhodnutí respektuje. Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,” napsal Ovčáček na Twitter.

Zákon o střetu zakazuje firmám, ve kterých mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům kabinetu a parlamentu vlastnit jiná než internetová média.

„Služba státu je sice honorována, avšak výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Proto je povinností demokratického právního státu nejen vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů na úkor zájmu veřejného,“ prohlásil soudce Filip.

Plénum zdůraznilo, že zákon o střetu zájmů dopředu nikomu nebrání v možnosti ucházet se o veřejnou funkci. „Naopak stanoví, že se o veřejnou funkci může ucházet každý s tím, že případný vznik neslučitelnosti nebo střetu zájmů bude řešen až v případě, že veřejnou funkci nabude,“ řekl Filip.

Sněmovna nová pravidla pro střet zájmů definitivně schválila 11. ledna 2017, kdy přehlasovala veto prezidenta. Andrej Babiš (ANO) byl tehdy ministrem financí v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Babiš tehdy prohlásil, že novela ho má donutit odejít z politiky a zkomplikovat jeho firmám život. „Je to takový naschvál. Já jsem do toho šel transparentně, všichni věděli, co mám. Je to protiústavní a nekorektní,“ řekl tehdy v rozhovoru Novinkám Babiš.

Pro přijetí novely zákona o střetu zájmů nakonec hlasovalo 129 poslanců z řad ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a TOP 09 a STAN a ODS. Proti hlasovalo 49 poslanců z hnutí ANO a několik nezařazených poslanců, ruku proti tehdy například zvedl Tomio Okamura.

Po přijetí zákona se Babiš musel zbavit holdingu Agrofert i vydavatelství Mafra, pod které spadají například deník MF Dnes, server iDnes, Lidové noviny, Metro, časopis 5 plus 2, televize Óčko a rádio Impuls.

Babiš svůj majetek převedl do svěřenských fondů. Současný premiér i přesto bývá kritizován, že své firmy stále ovlivňuje a využívá evropských dotací. Babiš to ale dlouhodobě odmítá.

Pokud by Ústavní soud návrhu prezidenta v plném rozsahu vyhověl, pro Babiše by to teoreticky znamenalo, že by holding Agrofert mohl vyvést ze svěřenských fondů a mít na něj přímý vliv.