Hlavní obsah

Ústavní soud musí dostat čas i za cenu odložení volby, tvrdí Wagnerová

Právo, Jan Rovenský

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová okomentovala dopady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyřazení některých uchazečů o Hrad. Vyjádřila se i k možnému pozdržení prezidentských voleb ze strany Ústavního soudu.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Eliška Wagnerová

Článek

Co si myslíte o verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který z boje o Hrad vyřadil Tomia Okamuru a Vladimíra Dlouhého?

NSS zvolil minimalistickou cestu, napravil vlastně jen nedostatek ve výpočtu chybovosti podpisů. Další námitky a otazníky, na které upozornila odlišná stanoviska, neřešil. Rozumím tomu, že touto cestou šel, protože rozhodovací lhůta 15 dní pro NSS je vražedně krátká. Na druhou stranu předložit návrh Ústavnímu soudu by nebylo od věci. Nyní si musíme počkat, zda se na ÚS obrátí některý z odmítnutých kandidátů.

NSS rozhodl velmi těsně, poměrem čtyř ku třem. Nevypovídá to o něčem?

Čtyři tři je čtyři tři. Většina je jasná. To, že tělesa, která o návrhu rozhodují, nejsou jednohlasá, znám velmi dobře z ÚS. Mnohokrát jsem se tam setkala se situací, kdy většiny byly velmi těsné. Princip je, že většina vyhrává, a je lhostejné jakým poměrem.

Domníváte se, že Okamura či Dlouhý mají u ÚS šanci?

Nevím, jak se k tomu ÚS postaví a co bude posuzovat. Zda jen stížnost směřující proti rozhodnutí NSS, anebo jestli dá za pravdu minoritním stanoviskům, že je potřeba podívat se na ústavnost zákona o přímé volbě prezidenta.

První kolo má proběhnout 11. a 12. ledna. ÚS by mohl zdržet volbu.

Ano. Nyní mají vyřazení kandidáti 60 dní na ústavní stížnost. A to je lhůta, na které zásadně nesmějí být kráceni. Ve svém vlastním zájmu budou samozřejmě spěchat, aby případně dosáhli odložení, respektive zrušení termínu voleb. Ale co když přijdou na ÚS 6. ledna, tedy pět dní před samotnými volbami?

Nemyslím si, že ÚS je schopen v takto krátké době posoudit ústavnost zákona. NSS měl na posuzování alespoň 15 dní a ÚS by měl být zahnán do kouta, aby rozhodoval tak rychle? To je naprosto nepřiměřený požadavek. Pokud by ÚS odložil volbu jen proto, aby si vytvořil prostor pro řádné přezkoumání stížností, nikdo mu to nesmí a nemůže vytýkat.

Můžeme si ale dovolit z politického hlediska být bez prezidenta?

Ústava na takovou situaci pamatuje. A jiné státy to přestály, vezměte si Slovensko (bylo od roku 1998, kdy parlament nedokázal zvolit prezidenta, více než rok bez hlavy státu − pozn. red.), jsem přesvědčena, že bychom to také ustáli.

Byla by to samozřejmě nešťastná situace, ale na druhou stranu bych rozuměla kandidátům, kteří do toho investovali čas a peníze a teď by to vše přišlo vniveč. Je to velmi zapeklitá situace, ale dopředu avizuji, že se nesmí ani nepřímo vyvíjet tlak na ÚS, aby byl rychlý. V určitých situacích je potřeba čas na to, aby byla provedena opravdu řádná úvaha. To si volba prezidenta zaslouží.

Pokud by ale ÚS nařídil změny, tak než se upraví zákon, může to trvat několik měsíců. Prezidenta bychom tak mohli volit klidně až v létě.

Ano, nebo na podzim, i to je teoreticky možné. Pokud by ÚS vyšel z toho, že současný zákon o přímé volbě lze posvětit ve stavu, v jakém je, pak posouzení ústavní stížnosti lze zvládnout v řádu týdnů, pokud se to má důkladně posoudit.

Určitě by to neměly být dva tři dny, pokud nebude stížnost odmítána z ryze formálních důvodů. V tom případě to lze odmítnout v řádu hodin. Bude záležet také na tom, jaký soudce-zpravodaj to dostane do rukou. Někteří jdou na věc více z gruntu, někteří méně. Případy se totiž rozdělují na základě algoritmu, soudci si je vybírat nemohou.

Související témata:

Výběr článků

Načítám