Článek
"Mohu potvrdit, že Ústavní soud zrovna o stížnosti jedná," řekl Göttinger. Podle něj by první výsledky jednání mohly být zveřejněny v úterý odpoledne, navečer nebo až ve středu ráno.
Nezařazený poslanec Miloš Melčák (někdejší člen ČSSD) podal ústavní stížnost proti předčasnému zkrácení volebního období Sněmovny koncem srpna. Ústavní soud se tehdy vyjádřil, že na projednání bezprecedentního případu mu nezbývá do konání voleb 9. a 10. října dostatek času.
"Ústava není a nesmí být do budoucna vnímána zákonodárci a politickými stranami jako návod, který se použije jenom, když se to hodí. Přijatý ústavní zákon o zkrácení volebního zákona se příčí ústavnímu pořádku a účelově ho suspenduje,“ uvedl dříve Melčák s tím, že podobná praxe by pak mohla vést k tomu, že si libovolně může Sněmovna volební období i prodloužit.
Podobně argumentovali i další poslanci.
Termín voleb ohrožen není, soudí odborníci
Pokud by Ústavní soud zákon zrušil před stanoveným termínem předčasných voleb, lidé by k urnám nešli a stávající Sněmovna by pokračovala dál. Termín voleb stanovil prezident Václav Klaus na 9. a 10. října letošního roku. Podle odborníků na ústavní právo by ale Melčákova stížnost volby ohrozit neměla.
"Nevím, v čem by mohl (soud) shledávat neústavnost zkrácení volebního období," řekl už dříve odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. "Samozřejmě že lze říci, že poslanci byli voleni na celé volební období, ale to neznamená, že dodržení jejich volebního období je nějakým jejich ústavním právem," zdůraznil.
"Spíše je to spor o výkon mandátu a o to, jestli je možné ho zkrátit ve vztahu k náhradě škody, což by byly platy poslanců," míní poslankyně ODS ze sněmovního ústavně právního výboru Eva Dundáčková. "Taky nemyslím, že by Sněmovna měla sama sobě zkracovat období," dodala.
Miloš Melčák
Působí ve Sněmovně coby nezařazený poslanec.
Poslancem byl mezi lety 1996-98 a nyní je členem PS nepřetržitě od roku 2002. Pokaždé byl zvolen na kandidátce ČSSD.
Ze strany byl vyloučen poté, co spolu s Michalem Pohankou umožnil vznik koaliční vlády premiéra Mirka Topolánka.
Podle experta na ústavní právo Václava Pavlíčka není v kompetenci Ústavního soudu posuzovat ústavní zákon, proti kterému Melčákova stížnost směřuje. "Ústavní soud rozhoduje o shodě či rozporu zákona s ústavou," řekl už dříve ČTK Pavlíček. Podle něj neexistuje v ČR instituce, která by stížnost posoudit mohla. "Nikdo nemůže přezkoumávat, co ústavodárce, tedy parlament, rozhodne," dodal profesor ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
