Hlavní obsah

Ústavní soud doplní Přibáň a Langášek, rozhodli senátoři

Senátoři schválili další dva nominanty prezidenta Petra Pavla do Ústavního soudu. Novými soudci se stanou právník a sociolog Jiří Přibáň a Tomáš Langášek z Nejvyššího správního soudu. Senátoři ke kandidátům, které na plénu Pavel podpořil, neměli výhrady. Hlasy získali napříč politickým spektrem.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Schůze Senátu 19. června 2024. Na snímku Tomáš Langášek a Jiří Přibáň

Článek

„Soudce nesmí zneužívat svou funkci k tomu, aby prosazoval svou politickou agendu,“ prohlásil ve své kandidátské řeči Langášek. Senátorům slíbil, že do rozhodování nepustí své osobní politické sympatie.

Přibáň se zase zavázal, že přispěje s pokorou k budování demokracie, při kterém naváže na existující tradice. Ústavní soud chce obohatit o obecný přehled právního filozofa a teoretika.

Langášek získal 61 hlasů a Přibáň 50 hlasů senátorů z 66.

Oba kandidáty vychválil v horní komoře i Pavel. Langáška senátorům představil jako konzervativního kandidáta. „Je konzervativcem tradičním, což je zřejmé z jeho profesního i soukromého života. Jako takový do mozaiky Ústavního soudu patří,“ prohlásil.

I sundání kondomu bez souhlasu může být znásilnění

Domácí

Langáška prý vybral mimo jiné kvůli jeho bohaté právní praxi a odbornému profilu, v němž hrají stěžejní roli ústavní a správní právo. Jako předseda specializovaného senátu pro věci voleb a politických stran v Nejvyšším správním soudu se podle prezidenta věnuje agendě blízké té, kterou řeší i Ústavní soud.

Přibáň zase podle Pavla přináší prospěšnou kompetenci univerzálního právníka. „K rozhodování Ústavního soudu by tak měl přinést celostní přístup, a nikoliv jen zaměření se na jeden detail,“ prohlásil Pavel na adresu Přibáně.

Ocenil i jeho mimořádný mezinárodní profil. „Díky svému širokému odbornému a kulturnímu záběru, přemýšlivosti a občanskému angažmá se stal také předním veřejným intelektuálem,“ uvedl Pavel.

Kritická Kovářová

Langášek i Přibáň odpovídali i na otázky senátorů. Oba se postavili za právo na hotovost jako například svobody volby. Z bezhotovostních plateb by se mohla stát podle Langáška past a způsob kontroly. „Záleží, jak by byla konkrétně zakotvena do ústavního pořádku, abychom nezpomalili pokrok,“ poznamenal.

Zakotvit do Ústavy manželství jako muže a ženy by Langášek nechtěl. „Ústava nezakazuje manželství pro všechny ani ho nepřikazuje,“ poznamenal. Zdůraznil, že Ústava dosud chrání hlavně rodiny.

Proti Přibáňovi se v Senátu postavila senátorka Daniela Kovářová. „Je to politizující aktivista. Ochotně poplive každého kritika bruselské unifikace,“ poznamenala. „Nikdy nebude nestranný,“ prohlásila. Podporu pro svůj postoj však nezískala.

Pavel už do Ústavního soudu prosadil osm svých nominantů včetně předsedy Josefa Baxy. Celkem tak obměnil Ústavní soud ze dvou třetin.

Nynější soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Langášek má s fungováním Ústavního soudu zkušenosti z doby, kdy působil jako asistent bývalého předsedy ÚS Pavla Rychetského. Byl také šéfem analytického odboru a od ledna 2009 do února 2013 generálním sekretářem Ústavního soudu.

Od ledna 2022 je Langášek také zastupujícím členem Benátské komise Rady Evropy, v této pozici nahradil Kateřinu Šimáčkovou.

Přibáň je v současnosti profesorem práva na univerzitě v Cardiffu ve Walesu, na které působí od roku 2001. Na univerzitě vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost, jež spoluzakládal. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem v Evropském univerzitním institutu ve Florencii, v pražské pobočce New York University, Kalifornské univerzitě v Berkeley, přednášel i na Stanfordově univerzitě či na vysokých školách v San Francisku, Pretorii, Sydney a v Lovani.

Okamura ve sporu o Pitomia u Ústavního soudu neuspěl

Domácí

Související články

Výběr článků

Načítám