Článek
Ve vyjádření pro Právo to v pondělí naznačil generální sekretář soudu Tomáš Langášek. „Nález Ústavního soudu bude vyhlášen ve čtvrtek dopoledne. To tedy znamená, že je již rozhodnuto,“ uvedl Langášek.
Podle něj důvod, proč Ústavní soud neoznámí svůj verdikt rovnou, je ten, že aparát soudu nyní zpracovává odůvodnění. „Je to také kvůli tomu, že běžně řízení trvají déle a ÚS má delší čas na přípravu,“ doplnil.
Na dotaz, zda tedy soudci nepozastaví Okamurovu stížnost a nezačnou jednat o jeho námitkách ohledně protiústavnosti konkrétních bodů prováděcího zákona o přímé volbě prezidenta a ústavy, odpověděl: „Na tuto otázku si musíte logicky odpovědět sám.“
Senátor Tomio Okamura se svou zástupkyní Klárou Samkovou u Ústavního soudu.
Langášek nechtěl upřesnit, zda bylo rozhodnutí ÚS jednomyslné, či zda někdo ze soudců uplatnil odlišné stanovisko. „To se veřejnost dozví ve čtvrtek. K tomu slouží veřejné vyhlášení nálezu a je to právem i pravomocí předsedy soudu,“ upozornil.
"Netuším co a proč Ústavní soud včera (v pondělí, pozn. red.) rozhodl, jelikož jsem žádné vyjádření od ÚS neobdržel, takže není k čemu se nyní vyjadřovat. Navíc včera jsme ještě podávali na Ústavní soud doplnění a zpřesnění mé stížnosti," řekl Právu k pondělnímu jednání soudu Okamura.
Soud volbu neodložil
Soud dostal stížnost 28. prosince a začal se jí okamžitě zabývat. Již při prvním zasedání pléna 4. ledna rozhodl, že Okamurovi nevyhoví v bodu, který se týkal termínu voleb, a první kolo vyhlášené na pátek 11. a sobotu 12. ledna nepozastavil.
Předseda ÚS Pavel Rychetský přitom Okamurovu stížnost předtím označil v rozhovoru v Právu za „fundovanou a nikoli frivolní“. Okamura si kromě toho, že mu nebylo umožněno ministerstvem vnitra a posléze i Nejvyšším správním soudem kandidovat, stěžoval také na protiústavnost způsobu sběru podpisů a jejich kontrolu a také na ústavní požadavek, aby jich kandidát musel nasbírat 50 tisíc.
