Ústavní právník: Ve stavu nouze hrozí riziko svévole

Vláda má pravomoc vyhlásit nouzový stav. Platí, že Poslanecká sněmovna ho může kdykoliv zrušit, a prodloužit jej po třiceti dnech může zase jen Sněmovna.

Je na posouzení, jestli je situace opravdu tak vážná, že je potřeba nouzový stav vyhlašovat.

Je ale dobré si uvědomit, že za nouzového stavu významně poklesne úroveň soudní ochrany před opatřeními. Zatímco podle pandemického zákona je kontroluje Nejvyšší správní soud, tak krizová opatření za nouzového stavu kontroluje Ústavní soud. A ten se k případnému přezkoumání kvůli procesním překážkám dostane nejdřív za třicet dnů.

Hrozí zde riziko svévole, kterého je třeba se vyvarovat. Nález Ústavního soudu z února letošního roku zní, že krizová opatření musí být odůvodněna, což předtím nebyla.

Je pravda, že tu pracovní povinnost jinak nelze nařídit. Je-li situace v nemocnicích opravdu tak vážná, to neposoudím. Chtěl bych ale upozornit, že všechny zásahy do lidských práv a svobod lze činit jen přiměřeně a v nezbytné míře, a nařízení pracovní povinnosti je dost razantním zásahem. Mělo by se k němu přiklonit až po vyčerpání všech ostatních prostředků. Mohou se například mobilizovat rezervy, nebo se s lidmi domluvit na práci dobrovolně.

To záleží na situaci, a ta se neřídí volebními cykly. Skutečně se může stát, že nezbývá nic jiného. Vláda by si ale měla počínat opatrně a skutečně zvažovat, zda má nouzový stav vyhlásit. Chtěl bych ale říct, že už jsme mohli mít novou vládu. V krizové situaci, jako je tato, není důvod nejmenovat vládu okamžitě. Proč provádět několikatýdenní zdlouhavá jednání? K této nečinnosti přispívá i prezident republiky.

Nouzový stav lockdown skutečně umožňuje. Ale platí, že krizová opatření by měla vláda provádět skutečně jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Pokud jde o konkrétní legalitu, to je vždy na posouzení, ale obecně vláda takovou pravomoc má.