Článek
Co znamená nález Ústavního soudu? Může nyní vysoký politický funkcionář jít a koupit si média?
Nález znamená, že se vrací stav, který platil před novelou. Znamená to, že politik by neměl být přímým vlastníkem, ale může mít média ve svěřenském fondu.
Navrhovatelé původně napadli text zákona o střetu zájmů, ale Ústavní soud vyzval Alenu Schillerovou (ANO), aby změnila návrh stížnosti, aby nesměřoval přímo proti zákonu, ale proti novele, která obsahovala přílepek. Ústavní soud ji zrušil. Účinek to bude mít ten, že jako by „obživlo“ znění zákona předtím. Už dnešním dnem by se to mělo ve Sbírce zákonů upravit a vrátit do původního stavu.
Ústavní soud zrušil „lex Babiš II“
Takže politik bude moci vlastnit média ve svěřenském fondu. Nebude je moci vlastnit napřímo?
Nebude, to omezovala úprava už před přílepkem.
Může nyní předseda ANO Andrej Babiš požadovat po státu nějaké finanční kompenzace za to, že mu bylo bráněno v podnikání v médiích?
To si myslím že ne. Bylo by obtížné prokázat kauzální linku. Byť je zřejmé, že přílepek byl směřován proti Andreji Babišovi, to asi nelze zcela pominout. Ale nemyslím si, že by mohl vzniknout nárok na náhradu škody.
Platí, že Ústavnímu soudu vadila procedura, kterou byl zákon schválen. To znamená, že obsahově byla novela v pořádku a může být předložena řádným způsobem znovu?
Ústavní soud se vlastně vůbec nezabýval obsahem zákona, tedy jestli je možné politika takto omezovat, nebo ne. Myslím si, že jste to interpretovala správně, a kdyby zákon prošel řádným legislativním procesem, tak důvody, které byly v rozhodnutí soudu, by se na to nevztahovaly. To znamená, že to nelze interpretovat, že by to Ústavní soud zase zrušil.
Ústavní soud rozhodnutí postavil na proceduře vzniku zákona. To ostře kritizuje menšina soudců, která byla přehlasována a která říká, že se Ústavní soud tímto odklání od dosavadní judikatury.
Vzpomeňme na nález, kdy opozice naopak neuspěla se zrušením zkrácené valorizace důchodů. Tehdy Ústavní soud argumentoval tím, že pokud je zachována parlamentní diskuze a všichni mají možnost se vyjádřit, tak porušení jednacího řádu Sněmovny nemusí vést k zásahu Ústavního soudu.
Od toho se teď Ústavní soud odklonil. Protože ani přílepek není nikde v Ústavě zakázán a dosud byla judikatura k přílepkům benevolentnější. Ústavní soud v minulosti vždy důsledně hodnotil, zda se porušením jednacího řádu skutečně zasáhlo do ústavních principů. Ve spojení s výzvou, aby ANO opravilo ten návrh stížnosti, to na mě působí, jako kdyby Ústavní soud chtěl za každou cenu návrhu vyhovět.
Čím si to vysvětlujete? Před zvolením do Ústavního soudu přece jednotliví soudci tvrdili, že budou zdrženliví a budou respektovat dosavadní judikaturu.
Je to pro mě překvapivé. A z tónu odlišného stanoviska menšiny Ústavního soudu cítím, že debata byla asi velmi vyhrocená.
Hodnotím to tak, že verdikt rozkolísá legislativní proces. Ústavní soud ve svém odůvodnění nabádá k tomu, aby byl jednací řád porušován, ale jiným způsobem. Říká, že sněmovní většina, když chce schválit zákon, může zrušit slovo přihlášeným poslancům a odhlasovat konec rozpravy a nechat hlasovat o návrhu zákona. A to i ve chvíli, kdy nebyly vypořádány všechny přihlášky do rozpravy. V minulosti se to už stalo a Ústavní soud zákony takto přijaté nerušil. Ale jedná se o zjevné porušení jednacího řádu.
Teď Ústavní soud nabádá, aby se tak řešily obstrukce. Když se to však začne přehánět, tak to může být zásadnější zásah do práv poslanců. Mohlo by se pak stát, že by většina vůbec nepřipustila diskuzi k návrhům. Nebo by diskuzi ukončila. Jsem z toho rozpačitý.
Nepřekročil tím Ústavní soud svou pravomoc? Je na místě, aby říkal poslancům, jaký mají mít jednací řád ve Sněmovně?
Je to vybočení z toho, jak doteď Ústavní soud chápal svou roli.
Když Ústavní soud označil tento přílepek za neústavní, hlavně proto, že je to přílepek, neměly by se zrušit i další přílepky, kterých bylo ve Sněmovně v minulosti přijato víc?
V minulosti k rušení přílepků nedocházelo, ale teď se zpřísnila kritéria. Může to do budoucna vytvářet problémy, které většina Ústavního soudu zřejmě dostatečně nepromyslela. Je to v rozporu s dosavadní judikaturou.
Zatímco ANO slaví, Michálek vnímá verdikt Ústavního soudu jako špatnou zprávu pro demokracii
