Ústavní právník: Konání voleb je „o fous“ lepší než jejich odklad

Kvůli odložení voleb by musel být nouzový stav vyhlášen v celé ČR, a pro to nejsou podmínky, vážně postižena je jen menší část Česka. Na nepostižených územích není důvod nouzový stav aktivovat.

Nouzový stav lze sice vyhlásit i v na menších územních celcích, než je celá republika, ovšem například kvůli tomu, aby se urychlilo odstraňování následků živelní katastrofy. Kraje podle ministra vnitra Víta Rakušana dosud o vyhlášení nouzového stavu nežádaly.

Fiala navíc dodal, že i kdyby byl nouzový stav vyhlášen, obě komory Parlamentu by musely zrychleně schválit zákon o odkladu voleb. „Měli bychom na to dva a půl dne, něco takového je stěží představitelné,“ řekl ve středu po jednání kabinetu premiér.

Vláda je přesvědčena, že stát dokáže i v oblastech zdevastovaných velkou vodou volby zajistit. Udělají se nouzové volební místnosti, některé se mohou sloučit, více budou fungovat přenosné volební urny.

V úterý na tiskovém brífinku po návštěvě Moravskoslezského kraje Fiala připomněl, že „institut nouzového stavu, jak se ukázalo v minulosti, je mimořádně problematicky vnímán“. Nepřímo tak odkazoval na období koronavirové pandemie, kdy byl stav vyhlašován a prodlužován opakovaně, přičemž část společnosti i politická opozice proti tomu brojily. „Otázka je, jestli kdybychom to udělali, tedy odsunuli volby, tak jestli by jejich legitimita nebyla zpochybněna,“ dodal.

Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha je v Listině základních práv a svobod stanoveno, že nelze překračovat jednotlivá volební období, jež určuje zákon. „Dle prolomení ústavním zákonem o bezpečnosti z roku 1998 je to možné učinit v mimořádných stavech až na dobu šesti měsíců. Musel by tedy být vyhlášen skutečně nouzový stav,“ přiblížil okolnosti Gerloch.

Bez nouzového stavu by se teoreticky podle Gerlocha volby posunout daly, pokud by nový termín nepřekročil onu zákonnou lhůtu na funkční období. „Kdyby třeba zbývalo 14 dní do konce volebního období, tak by to ještě šlo třeba stihnout. Odklad o dva týdny by ale mohl vyvolat docela problémy,“ míní právník. Řadě lidí by se totiž nový termín nemusel hodit z důvodu dovolené, pracovních cest a s novým termínem by nemuseli souhlasit. O řádném termínu voleb vědí měsíce předem.

Dokázal by prý pochopit, kdyby byla postižena půlka republiky. To ale není. „Tady tedy chápu upřednostnění volby konat a věřím, že to ministerstvo vnitra ve spolupráci se samosprávami zvládnou uspořádat v těch lokalitách. Existuje volební právo, a ne volební povinnost. Účast v krajských volbách nebývá nějak vysoká, je třeba počítat, že teď ještě o pár procent klesne. Jde ale primárně o to, aby nebylo možné odůvodněně říct: mně neumožnili vůbec jít volit, ačkoliv jsem chtěl. Jiná věc je, když tu možnost někdo nevyužije,“ uzavřel Gerloch s tím, že ani jedno řešení - odklad versus konání voleb - není podle něj dobré, ale to, pro něž se rozhodla vláda, je o „fous lepší“.

Odložení voleb v části republiky by také mohlo narušit samotný princip voleb, tedy rovnost a tajné hlasování. Nebylo by možné znát výsledky z většiny země a následně konat tytéž volby v jiné části.