Ústavně-právní výbor doporučil Senátu schválit zákon o platech politiků

Zákon o platech ústavních činitelů, který určuje, kolik mají mít na své výplatnici zejména soudci a politici, pokračuje ve své cestě českým Parlamentem. Během úterý jej nejprve projednávali senátoři a senátorky na ústavně-právním výboru a hospodářském výboru, odpoledne zamíří na plénum Senátu.

Politici jsou v časové tísni, aby výše odměn za leden nebyla nijak napadnutelná, musí zákon do konec ledna platit.

Platy politikům se podle něj mají zvednout o 6,9 procenta.

V Senátu jsou ovšem hlasy, které říkají, že je třeba zákon poslancům naopak vrátit a přepracovat jej. A opírají se o své legislativce, že pokud by zákon vrátili Sněmovně k opravě, výsledkem bude jen to, že platy přijdou o pár dní později.

Na ústavně-právním výboru se pokusil ke změně zákona přesvědčit liberecký senátor Michael Canov (SLK/STAN) a předložil soubor pozměňovacích návrhů. Kolegové jej ale přehlasovali. Pro byli čtyři senátoři, zdrželi se dva a on zůstal proti sám.

Canov tvrdí, že by ze zákona měly zmizet změny typu renta pro partnera či partnerku hlavy státu, omezení odchodného pro politiky, kteří odchází do Evropského parlamentu, nebo pozměňovací návrh z dílny TOP09, že platy politiků se sníží o 20 procent, pokud veřejné zadlužení české ekonomiky přesáhne 50 procent hrubého domácího produktu.

„Senát nemá možnost do sestavování rozpočtu vůbec zasahovat, je to věc spíše vlády a Sněmovny. Ministři, kteří na to mají hlavní vliv, by nebyli trestáni vůbec,“ vysvětloval Novinkám Canov. Zákon o státním rozpočtu je výjimečný, Senát jej vůbec neprojednává a reálně skutečně nemá na jeho podobu vliv. Po schválení poslanci jej podepisuje prezident.

Canovovi rovněž vadí, že poslanci na poslední chvíli vložili do zákona krácení platů komunálních politiků. Nově by ti uvolnění, kteří berou plat za práci na kraji i na obci, měli mít nárok jen na plný vyšší plat a z toho druhého by jim náleželo jen 40 procent. Obdobně to nyní platí pro poslance. Ti, pokud za svou funkci pobírají odměny na městě nebo kraji, také mají jen 40 procent z tohoto platu. Platit by to mělo pro uvolněné i neuvolněné. Z poslaneckého či senátorského, a to včetně náhrad, se jim nic nekrátí.

Pravidlo do zákona prosadil jako svůj poslanecký návrh sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odůvodňuje to bojem proti kumulaci funkcí. „Pouze pokračujeme v principu, který už je rozběhnutý a schválený Sněmovnou i Senátem,“ připomněl již fungující pravidlo.

„Vadila mi i klička v zákoně, která nepomohla kultivaci prostředí,“ vysvětloval svůj krok, rozšířit krácení i na neuvolněné starosty nebo místostarosty. Podle něj někteří politici tímto pravidlem obcházeli krácení svých platů na 40 procent.

Zejména snaha poslanců sáhnout na odměny neuvolněným komunálním politikům, kteří jsou placeni z krajských i obecních rozpočtů, vadil následně senátorům v hospodářském výboru. Tam i díky tomu převládl názor, že Senát by měl sněmovní verzi odmítnout.

„Krácení odměn neuvolněných politiků jen prohlubuje dojem, že jít do politiky je něco špatného. Když jste ředitel školy a neuvolněný člen zastupitelstva, tak můžete mít platy dva, když jste politik, tak máte smůlu,“ líčil hlavní argumenty oponentů člen hospodářského výboru Ondřej Lochman.

Ústavní soud řekl již koncem května, že je nutné zákon o platech politiků, ale i soudců přepracovat, a jeho část smazal. Soudcům se platy navýšily rovnou, zákonodárci pak měli na úpravu těch svých čas do konce letošního roku.