Článek
Tak vysoká úspěšnost u matematiky v historii povinné státní zkoušky zatím nebyla, a to i přesto, že si ji postupně vybíralo jako maturitní předmět čím dál méně studentů. Neúspěšnost nikdy neklesla pod 10 procent a až do roku 2018 byla dokonce vždy nad hranicí 20 procent.
Většina jako volitelný předmět upřednostňuje cizí jazyk a zejména angličtinu. Letos to bylo 60 tisíc studentů z celkového počtu 75 604 prvomaturantů, kteří se ke zkoušce přihlásili. Počet neúspěšných se letos mírně zvýšil z 2,9 na letošních 3,6 procenta.
Vyplývá to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnila státní organizace Cermat.
Odstartovaly státní maturitní zkoušky, šlo k nim 75 tisíc studentů
Úspěšná i čeština
Povinná zkouška z češtiny se ale letošním studentům také vydařila. Propadlo z ní 2,8 procenta maturantů, loni to bylo 5,9 procenta. Lépe na tom byly jen první dva srovnatelné ročníky státní maturitní zkoušky, kdy v roce 2013 neuspělo jen 1,8 procenta a o rok později 2,6 procenta.
- Státní maturita byla zahájena v roce 2011, avšak měla dvě úrovně podle obtížnosti a studenti si zvolili jednu z nich. Po kritice byla od roku 2013 zavedena už jen jedna úroveň obtížnosti testu, tudíž meziročně srovnatelné jsou až výsledky státních maturit od roku 2013.
Největší propadovost byla u češtiny před čtyřmi lety, kdy tyto zkoušky nezvládlo 14 procent maturantů.
Státní část maturity se neznámkuje (hodnotí se procenty a slovy „uspěl“ či „neuspěl“) a funguje jen jako připouštěcí test k maturitní zkoušce, která už je plně v režii samotných škol.
Příslušné ústní maturitní zkoušky se konají do 10. června, konkrétní termín určují ředitelé škol. Dříve byly součástí společné části maturity organizované Cermatem i písemné (tj. slohy) a ústní zkoušky, novelou z roku 2020 se přesunuly na úroveň škol. Slohy maturanti většinou psali v dubnu.
Mrhání talenty? Ani šikovní se na gymnázia nedostali
